Kdy: 5. června – 10. června 1967
Kde: Blízký východ
Kdo: Izrael x Koalice arabských států (Egypt, Sýrie, Jordánsko)
Proč: koalice arabských států chtěla zničit Izrael
Výsledek: porážka arabské koalice (Egypt ztratil Gazu a Sinajský poloostrov, Jordánsko přišlo o východní Jeruzalém a celý Západní břeh Jordánu, Sýrie pozbyla Golanské výšiny)
Třetí arabsko-izraelský konflikt (šestidenní válka) vyvrcholil po četných hraničních střetech mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy, které trvaly již od vyhlášení nezávislého státu Izrael v roce 1948. V květnu roku 1967 vyzval egyptský prezident Gamál Násir k odchodu ze Sinaje mírové jednotky OSN (tzv. „modré přilby“), které byly na území přítomny od roku 1957. Po odchodu oddílů OSN shromáždil Egypt s pomocí ostatních arabských zemí vojsko při hranicích s Izraelem a uzavřel Tiranskou úžinu, důležitou pro zásobování Izraele.
Izrael se po neúčinných politických vyjednáváních a obavách z likvidace státu rozhodl pro preventivní letecký útok i bez podpory spojence, Spojených států amerických. Útok měl zničit letadla nepřátelských vojsk, dříve než vzlétnou a zničí Izrael. Klíčovou roli v boji sehrály letouny Mirage (zhruba 200 bojových strojů), které Šimon Peres získal od Francie. Začátek celé izraelské operace byl zahájen v 7:45 hod. ráno, kdy se střídaly směny hlídkujících egyptských pilotů. Akce byla úspěšná, izraelské jednotky zničily 90 % arabských letadel na zemi.
Obr. 1: Tiranská úžina, místo blokády egyptské armády a dalších arabských států (zdroj: http://cs.wikipedia.org).
Katastrofa měla pro arabskou stranu ještě větší rozsah díky Násirovu podvodu na své spojence Sýrii a Jordánsko. Násir totiž prohlásil, že útok úspěšně odrazil a že izraelské letectvo utrpělo těžké ztráty. Oba státy se proto okamžitě zapojily do konfliktu a zahájily nálety na Izrael. Ty však byly odraženy nebo nezasáhly strategicky významné cíle. Část poslední, třetí vlny izraelského plánovaného náletu proto byla z původního plánu útoku na letadla v Egyptě odkloněna a zaútočila na cíle v Sýrii a Jordánsku. Izrael touto akcí získal vzdušnou převahu a postaral se tak už během prvního dne války o vítězství. Po zbytek šestidenní války izraelská letadla dohlížela na pozemní vojenské operace.
Obr. 2: Izraelští civilisté budující protiletadlové zákopy z obavy arabského leteckého útoku (zdroj: http://cs.wikipedia.org, www.wordsandwar.com).
Obr. 3: Izraelská letadla, která sehrála klíčovou roli v šestidenní válce v roce 1967 ; (zdroj: http://cs.wikipedia.org, www.wordsandwar.com).
Po úspěšných leteckých útocích zahájilo izraelské vojsko pozemní postup na Sinaj a do pásma Gazy. Izraelský rozhlas o postupu svých třech obrněných divizí mlčel, zatímco egyptský rozhlas hlásal mylné zprávy o postupu svých jednotek a významných vítězstvích egyptské armády. Na základě těchto zpráv zahájila své útoky také syrská a jordánská armáda. Egyptská vojska již byla na ústupu ze Sinajského poloostrova.
Druhý den v nočních hodinách zaútočilo izraelské letectvo na pozice syrské armády na Golanských výšinách a izraelské pozemní jednotky se dostaly až k Suezskému průplavu. Bylo obsazeno egyptské letiště al-Aríš a obklíčen Jeruzalém.
Třetí den vstoupili izraelští výsadkáři do Starého města v Jeruzalémě a dobyli Chrámovou horu, čímž získali celý Jeruzalém. Stejně tak jako Sinajský poloostrov a Západní břeh Jordánu. Šestý den ovládl Izrael přes velké ztráty Golanské výšiny a obsadil město Kunejtra. Sovětský svaz pohrozil Izraeli vojenskou intervencí, pokud nezastaví palbu. Spojené státy americké Izraeli doporučily požadavek přijmout. Dne 10. června 1967 v 18:30 izraelského času oficiálně skončila šestidenní válka. Izrael získal území Gazy, Sinajský poloostrov, Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny (viz. obr. 4).
Obr. 4: Území Izraele před šestidenní válkou v roce 1967 (zdroj: http://www.jewishvirtuallibrary.org).
Obr. 5: Území Izraele po šestidenní válce v roce 1967 (zdroj: http://www.jewishvirtuallibrary.org).
Gamál Násir: egyptský prezident (1956 – 1970), spolupracoval s Východním blokem, za pomoci Sovětského svazu vybudoval Asuánskou přehradu, angažoval se v bojích s Izraelem, považován za otce arabského nacionalismu.
Rok 1957: rok po skončení Suezské krize (29. října – 7. listopadu 1956), kdy došlo k britsko-francouzsko-izraelském útoku na Egypt poté, co egyptský prezident Gamál Násir znárodnil Suezský průplav.
Šimon Peres: izraelský politik, od roku 2007 současný prezident Státu Izrael. Během šestidenní války působil ve funkci generálního ředitele ministerstva obrany.
Doporučujeme:
BOWMAN, John S. Kronika dějin 20. století. Rev. a dop. vyd. Praha: Columbus, 1993, 280 s. ISBN 8090157823.
MARSEILLE, Jacques a Nadeije LANEYRIE-DAGEN. Významné události světových dějin. Vyd. 1. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, 317 s. ISBN 8071802972.
PARKER, Geoffrey a Robert A LOVETT. Atlas světových dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1999, 176 s. ISBN 8071769282.
Internetové stránky (The University of Texas at Austin) obsahují řadu historických map s tematikou Izraele
Pořad Českého rozhlasu Zaostřeno na moderní dějiny věnující se Šestidenní válce v Izraeli v roce 1967 (18:35 min ).
Dokumentární film Velké bitvy historie – Šestidenní válka, 1967 (48:51 min, české znění).
Dokumentární film z cyklu Válečná tajemství – Stíny Šestidenní války (27:11 min, české znění).