Demokracie a volby

Americké prezidentské volby 2000

Americké prezidentské volby 2000

Americké prezidentské volby 2000

    • Bush získal o 450 tis. hlasů méně než oponent (Al Gore)
    • volební systém; sbor volitelů (Electoral College)
      • pozůstatek politického kompromisu z doby založení USA
      • otroci neměli volební právo, ale byli započítáni do počtu volitelů za daný stát
    • Volební účast jen 50%
    • oba kandidáti představitelé mocných „politických dynastií“
    • Kontroverzní sčítání hlasů na Floridě
      • výsledky voleb známy až měsíc po jejich konání
      • „každý hlas se počítá“ ale jen když je skutečně sečten!
Presidential
Candidate
Vice Presidential
Candidate
Political
Party
Popular Vote Electoral Vote
George W. Bush Richard Cheney Republican 50,460,110 47.87% 271 50.37%
Albert Gore Jr. Joseph Lieberman Democratic 51,003,926 48.38% 266 49.44%
Ralph Nader Winona LaDuke Green 2,883,105 2.73% 0 0.00%
Patrick Buchanan Ezola Foster Reform 449,225 0.43% 0 0.00%
Harry Browne Art Olivier Libertarian 384,516 0.36% 0 0.00%
Other (+) - - 236,593 0.22% 1 0.19

Demokracie

  • Stále zůstává nedosaženým ideálem
  •  žádná země nemůže tvrdit, že její forma demokracie je modelem pro jiné
  •  Robert Dahl: polyarchie
  • Za optimální formu vlády začala být považována nejdříve koncem 18. století
    • „moderní“ forma vlády
    •  demokratičnost režimu je v dnešním světě zdrojem jeho legitimity
    • ale naplňování demokratických principů je velmi různé a zpochybnitelné ve všech státech!
    • neexistuje optimální model

Teorie demokracie

  • Řada otázek:
    • Kdo tvoří „démos“, schopný samosprávy?
    • Je demokracie procesem výběru vládců nebo souborem institucí existujících ke kontrole vládců?
    • Existuje optimální velikost demokratické komunity?
    • Může demokracie utlačovat „neposlušné“ menšiny ve jménu většiny?
    • Jsou součástí demokratických práv vedle práv politických také práva sociální (právo na práci, na podíl na řízení pracoviště, na sociální zabezpečení apod.)?
    • Může demokracie spolupracovat s hierarchickými systémy moci (velké firmy, církev)?

Liberální demokracie

  • spor mezi liberály (omezení a kontrola moci) a demokraty (rozšíření participace na vládě)
    • od 16. století v Evropě
    • vznikla synkretická liberální demokracie
    • vyvinula se z odporu proti absolutistické monarchii
      • anglická revoluce (1640-88)
      • Deklarace nezávislosti USA (1776)
      • Francouzská revoluce (1789)
    • díky politickému a ekonomickému vlivu Británie a USA se rozšířila především angloamerická tradice liberální demokracie
    • otázka, kdo má být považován za občana, zůstala nevyřešena
      • výsledek boje za rovnoprávnost, často násilného

Lidová demokracie

  • marxisté: ideály „svobody, rovnosti a bratrství“ nemohou být dosaženy jen volbami
    • skutečná demokracie bude možná až po osvobození z vykořisťování
  • hierarchická vize demokracie: demokratické místní komunity, demokracie na pracovišti, demokraticky volení zástupci do vyšších úrovní rozhodování
    • inspirovala systém „sovětů“
    • ten ovládla jediná strana (→ totalita)
  • zdůrazněním sociálních práv vznikla alternativní forma demokracie: lidová demokracie

Sociální demokracie

  • volení zastupitelé zajišťují základní sociální služby
    • prostřednictvím silného zdanění
  • v době hospodářského růstu (50., 60. léta 20. stol.) se stala nejrozšířenější formou
    • ve vyspělých zemích
  • od 70. let sociální stát (welfare state) pod tlakem
    • ekonomická globalizace
    • vlivní pravicoví politici (thatcherismus, reaganismus)
    • škrty ve státních výdajích, „minimalizace“ státu
  • sociální a geografické nerovnosti považovány za přirozené
    • demokracie vyžaduje alespoň určitý stupeň socioekonomické rovnosti

Geografie voleb

  • studium geografických aspektů organizace, provádění a výsledků voleb
  • psephology nauka o volbách
    • statistická, vědecká analýza
  • počátky: André Siegfried (1913)
  • počátek současné (kvantitativní) tradice od konce 60. let
    • kvantitativní revoluce, aplikace statistických metod
    • kritizována: převaha empirismu, slabé teoretické ukotvení
      • izolované analýzy, málo komparativních studií

Peter Taylor: Geografie voleb: oblasti studia

  • 1. Prostorová organizace voleb
    • vymezování volebních obvodů
      • malapportionment
      • gerrymandering volby3
        příklady garrymanderingu

        příklady garrymanderingu

         

  • 2. Prostorová variabilita volebních výsledků
    • a jejich podmíněnost strukturou obyvatelstva
  • 3. Vliv geografických faktorů na politické chování a volební výsledky
    • efekt přátel a sousedů (friends-and-neighbours effect)
    • efekt kampaně
    • hlasování o sporném bodu (issue voting)
    • sousedský efekt (neighbourhood effect)
  • 4. „Geografie reprezentace“ (Geography of representation)
    • prostorová variabilita zvolených zastupitelů (mandátů)
    • metod převodu hlasů na mandáty

Gerrymandering

Teorie vývoje stranických systémů v Evropě

  • Lipset, Rokkan
    • výzkum social cleavages („linie štěpení“)
    • hledání vysvětlujících faktorů
      • náboženství (Nizozemí…
      • jazyk (Belgie…)
      • zemědělství vs. průmysl (Norsko..)
  • 4 základní konflikty:
    • 2 vyplývající z procesu formování národů
      • majoritní vs. minoritní kultura
      • stát versus církev
    • 2 vyplývající z průmyslové revoluce
      • zemědělství vs. průmysl
      • zaměstnanci vs. zaměstnavatelé