Demokracie a volby

Americké prezidentské volby 2000

Bush získal o 450 tis. hlasů méně než oponent (Al Gore)
volební systém; sbor volitelů (Electoral College)
- pozůstatek politického kompromisu z doby založení USA
- otroci neměli volební právo, ale byli započítáni do počtu volitelů za daný stát
Volební účast jen 50%
oba kandidáti představitelé mocných „politických dynastií“
Kontroverzní sčítání hlasů na Floridě
- výsledky voleb známy až měsíc po jejich konání
- „každý hlas se počítá“ ale jen když je skutečně sečten!

Presidential Candidate	Vice Presidential Candidate	Political Party	Popular Vote	Electoral Vote
George W. Bush	Richard Cheney	Republican	50,460,110	47.87%	271	50.37%
Albert Gore Jr.	Joseph Lieberman	Democratic	51,003,926	48.38%	266	49.44%
Ralph Nader	Winona LaDuke	Green	2,883,105	2.73%	0	0.00%
Patrick Buchanan	Ezola Foster	Reform	449,225	0.43%	0	0.00%
Harry Browne	Art Olivier	Libertarian	384,516	0.36%	0	0.00%
Other (+)	–	–	236,593	0.22%	1	0.19

Demokracie

Stále zůstává nedosaženým ideálem
žádná země nemůže tvrdit, že její forma demokracie je modelem pro jiné
Robert Dahl: polyarchie
Za optimální formu vlády začala být považována nejdříve koncem 18. století
- „moderní“ forma vlády
- demokratičnost režimu je v dnešním světě zdrojem jeho legitimity
- ale naplňování demokratických principů je velmi různé a zpochybnitelné ve všech státech!
- neexistuje optimální model

Teorie demokracie

Liberální demokracie

Lidová demokracie

marxisté: ideály „svobody, rovnosti a bratrství“ nemohou být dosaženy jen volbami
- skutečná demokracie bude možná až po osvobození z vykořisťování
hierarchická vize demokracie: demokratické místní komunity, demokracie na pracovišti, demokraticky volení zástupci do vyšších úrovní rozhodování
- inspirovala systém „sovětů“
- ten ovládla jediná strana (→ totalita)
zdůrazněním sociálních práv vznikla alternativní forma demokracie: lidová demokracie

Sociální demokracie

volení zastupitelé zajišťují základní sociální služby
- prostřednictvím silného zdanění
v době hospodářského růstu (50., 60. léta 20. stol.) se stala nejrozšířenější formou
- ve vyspělých zemích
od 70. let sociální stát (welfare state) pod tlakem
- ekonomická globalizace
- vlivní pravicoví politici (thatcherismus, reaganismus)
- škrty ve státních výdajích, „minimalizace“ státu
sociální a geografické nerovnosti považovány za přirozené
- demokracie vyžaduje alespoň určitý stupeň socioekonomické rovnosti

Geografie voleb

studium geografických aspektů organizace, provádění a výsledků voleb
psephology nauka o volbách
- statistická, vědecká analýza
počátky: André Siegfried (1913)
počátek současné (kvantitativní) tradice od konce 60. let
- kvantitativní revoluce, aplikace statistických metod
- kritizována: převaha empirismu, slabé teoretické ukotvení
  - izolované analýzy, málo komparativních studií

Peter Taylor: Geografie voleb: oblasti studia

1. Prostorová organizace voleb
- vymezování volebních obvodů
  - malapportionment
  - gerrymandering
    příklady garrymanderingu
2. Prostorová variabilita volebních výsledků
- a jejich podmíněnost strukturou obyvatelstva
3. Vliv geografických faktorů na politické chování a volební výsledky
- efekt přátel a sousedů (friends-and-neighbours effect)
- efekt kampaně
- hlasování o sporném bodu (issue voting)
- sousedský efekt (neighbourhood effect)
4. „Geografie reprezentace“ (Geography of representation)
- prostorová variabilita zvolených zastupitelů (mandátů)
- metod převodu hlasů na mandáty

Gerrymandering

Teorie vývoje stranických systémů v Evropě

Polgeo