Projekt rozvoje

  • Soustředěné úsilí po 2. světové válce
  • optimistická očekávání
  • nové mezinárodní instituce (BWI)
  • období hospodářského růstu
  • Harry Truman (1949)
    „The old imperialism—exploitation for foreign profit—has no place in our plans. What we envisage is a program of development based on the concepts of democratic fair dealings“.
  • Majid Rahnema: spojení zájmů tří skupin aktérů:
    •  (bývalé) koloniální mocnosti
    •  elity postkoloniálních zemí
    •  obyvatelé postkoloniálních zemí

Inaugurace projektu

  • „More than half the people of the world are living in conditions approaching misery… Their economic life is primitive and stagnant.
    Their poverty is a handicap and a threat both to them and to more prosperous areas. For the first time in history humanity possesses the knowledge and
    the skill to relieve the suffering of these people… What we envisage is a program of development…
    Greater production is the key to prosperity and peace. And the key to greater production is more vigorous application of modern scientific and
    technical knowledge.“

    Harry Truman, 20. ledna 1949.

Hlavní přístupy(teorie & strategie)

  •  Modernizace (dominantní diskurz)
    • neoklasický
  •  Teorie závislosti (kritický diskurz)
    •  neo-marxistický
  •  Human development (alternativní diskurz)
    •  humanistický

Rozvoj jako modernizace

    • Modernizace: Proces společenských změn, vyplývajících z šíření a přijímání typických rysů expanzivních
      a zdánlivě vyspělejších společností společnostmi zdánlivě méně vyspělými.
    • Dominantní diskurz
    • Rozvoj chápán jako
      •  transfer technologií z vyspělých do rozvojových zemí
      •  vzdělání
      •  intenzifikace zemědělství
        • zelená revoluce
        • přesun pracovních sil ze zemědělství
      •  industrializace
      •  urbanizace
      • Obecně: napodobování a opakování hospodářského vývoje Evropy
    • „Rozvoj“ chápán jako soubor technických opatření
      • záležitost „expertů“
      • Cílem ekonomický růst
      • později přijde i rozvoj životní úrovně…
      • „trickle-down effect“
    • rozvoj1

      Model stádií růstu

      Walt Whitman Rostow (1960: Modely stádií růstu)

      • 1.Tradiční společnost
        • Primitivní technologie, neracionalita, chování podmíněno zvyky a tradicemi.
      • 2.Předpoklady hospodářského růstu
        • Formování nových elit, budování infrastruktury, centralizace moci státu.
      • 3.Hospodářský růst (take-off)
        • „Velký předěl“ období (10 až 30 let) rychlého hospodářského růstu.
      • 4.Cesta ke zralosti
        • Diverzifikace hospodářské struktury, stabilizace, pokles importu
      • 5.Věk vysoké masové spotřeby
    • rozvoj2
    • Stádium růstu v různých zemích
Země Období rychlého růstu
Spojené království 1783-1802
USA 1843-1860
Německo 1850-1873
Rusko 1890-1914

Doporučované strategie

      • 1.Export primárních komodit („Agroexport model“)
      • 2.Industrializace nahrazující dovoz (Import Substitution Industrialization)
        • mobilizace domácích zdrojů
        • příchod zahraničního kapitálu
        • celní bariéry
        • státní programy industrializace
        • stimulace domácí poptávky

Doporučovaná politika

    • Keynesiánské přístupy (Myrdal (1957), Hirschman (1958), Friedmann (1966))
      • Hlavní aktér: stát
        • regulace ekonomiky
        • redistribuce
        • plánování
  • Odstranění vnitřních bariér rozvoje
    • hospodářské a sociální reformy (např. pozemková)
    • potlačení etnických sporů
    • odstranění „nemoderních“ společenských tradic
  • Rozvoj = soubor technických opatření
    • klíčová role expertů

Kritika modernizačního diskurzu

  • Do 70. let „rozvoj“ chápán převážně jako ekonomický růst
    • Konečným cílem je růst spotřeby
  • 70. léta: krize teorií i politiky rozvoje
    • Evidentní, že ekonomický růst i pokud k němu dochází nezpůsobuje očekávaný trickle down efekt pro velkou část společnosti
    • Hledání alternativních konceptů rozvoje
      • Teorie závislosti (dependency)
      • Human development

2. Teorie závislosti

  • Radikálně odlišný pohled na fungování globálního hospodářství
  •  největší vliv v 60. a 70. letech 20. stol.
  • Teorie rozvoje, které vycházejí ze zemí Jihu
    • zvláště z Latinské Ameriky
  • Soubor jen volně propojených teorií
    • propojení ekonomického myšlení Latinské Ameriky a západního marxismu
    • Zdůraznění propojenosti světa
      • všechny státy jsou součástí globálního systému světového hospodářství
      • Nerozvinutost „rozvojových“ zemí je důsledkem rozvinutosti zemí vyspělých
        • „rozvoj nerozvinutosti“
      • Vyspělé země používají svoji ekonomickou a politickou moc k udržení a prohloubení vztahů závislosti.
      • Kolonialismus nahrazen neokolonialismem.

Paul Prebisch

  • UN Economic Commision on Latin America (CEPAL)
  • kritika neoklasické ekonomie: světová ekonomika není systém výhodný pro všechny, ale je rozdělena na centrální a periferní ekonomiky,
    nerovnost reprodukována světovým obchodem („Prebischova teze“)

Andre Gunder Frank

  • hierarchie vztahů závislosti (Latinská Amerika)

Paul Baran

  • srovnání ekonomické historie Japonska a Indie

Arghiri Emmanuel

  •  nerovná obchodní výměna
  •  rozvoj nerozvinutosti

Doporučovaná strategie

  • Omezit vztahy s vyspělými zeměmi
  • Chudé země by si měly položit otázku, za jakých podmínek se budou podílet na světovém obchodu a jestli vůbec.
  • A. G. Frank: „Třetí svět musí volit mezi pokračováním barbarství kapitalismu a velkým příslibem socialismu“
  • Vzestup NIC: pokles důvěryhodnosti teorií závislosti

3. Koncept „lidského rozvoje“ (human development)

  • Vychází z deziluze konce 60. let
    • i tam, kde dochází k růstu HDP na obyvatele, dochází současně k růstu chudoby
  • Kritika: ekonomický růst by neměl být cílem, ale jen prostředkem lidského rozvoje
  • Jak chápat „skutečný“ rozvoj?
    • Východisko: přímý přístup k distribuci zdrojů
  • Hlavní cíl rozvojových strategií – vytvořit materiální předpoklady pro plnohodnotný život všech obyvatel
  •  cílem ne ekonomický růst, ale boj s chudobou

Koncept základních potřeb (Basic Needs approach)

  • Prostředkem rozvoje má být naplnění základních potřeb
    • dostupnost jídla, vody, přístřeší, zdravotní péče, vzdělání
  • V popředí teorie i politiky rozvoje v 70. letech
    • Paul Streeten
    • Mezinárodní organizace práce (ILO)
  • ILO (1976): Deklarace principů a akční program rozvoje jako strategie naplňování základních potřeb
    • hlavní cíl: boj s chudobou

Human development: Denis Goulet

  • Rozvoj není možné redukovat na ekonomické indikátory
  • Humanistická kritika eurocentrismu a ekono-centrismu modernizační školy
  • Denis Goulet (1971): Krutá volba
    • každý člověk touží být oceňován druhými, a to pro své vnitřní vlastnosti, bez ohledu na to, zda je užitečný pro druhé
  • Skutečný rozvoj musí zahrnovat tři základní komponenty:
    • základní potřeby (life-sustenance)
    • sebeúcta (self-esteem)
    • svoboda (freedom)

Amartja Sen: Capability approach

  • Ekonomický růst nesmí být cílem, ale prostředkem k dosažení mnohem širšího pojetí lidského rozvoje
  • Rozvoj se musí zaměřit na:
    • rozšíření práv (entitlements)
    • a způsobilostí, které tato práva vytvářejí (capabilities)
      • Capability – schopnost jedince dosáhnout určitého cíle
        • lze chápat jako svobodu
        • např. svobodu dožít se stáří
        • svobodu participovat na ekonomických/politických činnostech aj.,
        • ta má hodnotu sama o sobě ne jen jako prostředek pro dosažení jiných cílů
  • Sen (1999) Development as Freedom
    • Zdůraznění role lidské aktivity (agency)

Capability approach: Martha Nussbaumová

  • Lze vytvořit seznam centrálních (univerzálních) lidských „způsobilostí“ (capabilities), které mají význam v životě každého člověka
  • Seznam 10 capabilities
    • život
    • zdraví
    • bezpečí
    • imaginace a myšlení
    • emoce
    • vztah k živým tvorům
    • materiální a politická kontrola nad životním prostředím
    • hra…
  • Základní politické principy, které by měly být ukotveny v legislativě lidských práv i politice rozvoje
    • Politické vyjádření konceptu: Human development report
      • Alternativa k World Development Report (WB)
      • Muhbub ul Haq
      • od roku 1990
      • UNDP
      • Národní i regionální HDR, gender-related HDI…
      • Redukce „lidského rozvoje“ jen na tři snadno měřitelné pilíře
      • V rozporu s konceptem lidského rozvoje zahrnuje i vyjádření příjmu (HDP na obyvatele)
      • Analytický nástroj, i nástroj k aktivizaci

Index lidského rozvoje

    • UNDP: Human Development Report 
      • 3 komponenty
        • úmrtnost:
          •  naděje na dožití při narození
        • vzdělání:
          • gramotnost
          • zapsaní studenti (enrollment)
        • příjmy:
          • HDP na obyvatele
      • relativizace proměnných: dosažené maximum = 100

Index lidského rozvoje (2007)

<tr “ro10″>

134.

Indie

63,4

66

61,0

2753

0,639

0,643

0,553

0,612

<tr “ro11″>          <tr “ro12″>

182.

Niger

50,8

29

27,2

627

0,431

0,282

0,31

0,340

Poř. Stát Naděje na dožití (roky) Gramot-nost (%) Zapsaní studenti (%) HDP na ob. (USD) Index naděje na dožití Index vzdě-lání Index HDP Index lidského rozvoje
1. Norsko 80,5 99 98,6 53433 0,925 0,989 1,00 0,971
36. ČR 76,4 99 83,4 24144 0,856 0,938 0,92 0,903
Index lidského rozvoje

Index lidského rozvoje

Přístupy k rozvoji: dvě tradice

  • 1. Zdůraznění priority ekonomické rozvoje (ER)
    • Neoklasická modernizační škola
    • Neomarxistické teorie závislosti
  • 2. Lidský rozvoj (LR) jako hlavní cíl
  • Jaký je mezi nimi vztah?
    • je ER předpokladem pro LR?
    • je LR („lidský kapitál“) předpokladem pro ER?
  • Tato diskuse přitáhla pozornost k neobyčejnému vztahu mezi ER a LR ve státě Kérala.

Diferenciace třetího světa

  • Systém světového hospodářství: dominují vztahy závislosti
  • Závislost je oboustranná
    • Za určitých podmínek může i slabší strana využít vztahů závislosti ke zlepšení své relativní pozice v SHS.
  • Příklady:
    • země OPEC
    • „malí tygři“ (nově industrializované země)
  • Důsledek: politická nejednotnost

OPEC a ropný šok 1973/74

  • Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel
  • Politika „sedmi sester“: snížit cenu na 1,8 $
  • Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu
  • 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries)
  •         Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie

    1961 Katar

    1962 Indonésie, Libye

    … Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE

    • 1973: jomkippurská válka
    • ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $

Důsledky ropného šoku: globální

    • Země OPEC:
      • příliv bohatství
    • Hospodářsky vyspělé země:
      • restrukturalizace výroby
      • vývoj energeticky méně náročných technologií
      • hledání nových zdrojů ropy
      • alternativní zdroje energie
    • počátek nové mezinárodní dělby práce
      • přesun výroby do vybraných zemí periferie
    • Země třetího světa importující ropu:
      • zvýšení nákladů na dovoz energie
      • snížení poptávky po jejich exportu

Zadluženost (účetní bilance)
v mld $:

1972 1979
Země OECD 8 9
Země OPEC 1,5 7
RZ importující ropu -5 -36

Vývoj cen ropy (1970 – 2003)

Kategorie HDP na osobu $ Počet států Příklad
Země s nízkými příjmy méně než 760 63 Indie, Keňa, Nigérie, Nikaragua, Arménie
Země s nižší středními příjmy 761 3 030 57 Čína, Thajsko, Egypt, Peru, Kolumbie
země s vyššími středními příjmy 3 031 9 360 37 Turecko, Malajsie, JAR, Mexiko, Brazílie, ČR
Země s vysokými příjmy 9 361 + 53 Německo, USA, Kuvajt, Taiwan, Izrael