Geopolitika

GEOPOLITIKA

  1. Úvod: vymezení tématu
    • Pojem geopolitika; proč je atraktivní?
  2. Geopolitická tradice
    • Geopolitické modely světa a jejich politická implikace
  3. Kritika moderní geopolitické imaginace
    • Předpoklady vzniku moderní geopolitické imaginace, éry moderní geopolitické imaginace
    • Kritika (a dekonstrukce) moderní geopolitiky
  4. Kritická geopolitika
  5. „Geopolitická imaginace“ po studené válce
  • Alternativní přístupy

„Rozvoj“ vs. geopolitika

  • Obojí: politická aktivita na globální úrovni
  • Rozvoj
  • dominance silných států (jádro) nad slabými (periferie)
  • vztah dominance a podřízenosti (závislosti)
  • Geopolitika
  • rivalita mezi mocnostmi (v jádru a semiperiferii)
  • vztah rivality, soupeření
  • Geopolitika je o rivalitě mocností o kontrolu nad periferií.

Definice

„Vytvoření definice geopolitiky je notoricky obtížné, neboť význam konceptů jako je geopolitika se mění v průběhu historických období a se změnou světového politického uspořádání“.

Ó Tuathail 1998

Studium geografických představ, názvů a významů, jimiž je zdůvodňována světová politika.

John Agnew, 1998

Světová politika

  • měřítková úroveň, na které státy a další aktéři vstupují do vzájemných vztahů (diplomacie, vojenské akce, rozvojová pomoc, právní regulace atd.). Cílem těchto aktivit je působit na druhé aktéry a posílit vlastní moc. Tyto aktivity vycházejí ze specifických geografických předpokladů o tom, KDE je nejlepší podniknout akci a proč právě tam. Svět je tříděn do hierarchie míst většího nebo menšího VÝZNAMU.

Geopolitika: historie slova

  • 1899 Robert Kjellén – poprvé použil slovo geopolitika
    • k popisu geografických základů státu
    • jeho přírodních zdrojů a kvality území – mohou být zdrojem moci
    • Po 1. svět. válce:
      • 1924 – Zeitschrift für Geopolitik (Haushofer)
      • slovo začalo být používáno i v angličtině (překlad z němčiny)
      • spojováno s expanzivní nacistickou politikou
      • Po 2. svět. válce:
        • diskreditace, nepoužíváno (tabu)
        • 70. léta 20. století
          • Henry Kissinger (poradce, ministr zahraničí – U.S. Secretary of State)
          • používal slovo pro politiku „vyvažování moci“ (balance of power) mezi USA a SSSR (studená válka)
          • od té doby široce používáno
            • novináři
            • politici
            • analytici (političtí, vojenští, akademičtí…)

Proč je geopolitika atraktivní?

  1. Zabývá se závažnými otázkami moci a ohrožení ve světové politice
  • kde ve světě jsou centra a osy moci a konfliktu?
  • jaké hrozby existují?
  • důležité otázky pro politické elity
  • „nacionalistická interpretace“: elity obvykle chtějí vědět co rozložení moci a nebezpečí znamená pro jejich stát a jeho roli ve světě
  • jakým hrozbám náš stát čelí?
  • jakou politiku má náš stát prosazovat (ve světě nebezpečí a nepřátel)?
  • jaké zdroje a partnery potřebujeme, abychom uchránili sebe před Těmi Druhými (nepřítelem)?
  • tyto otázky jsou spojeny s politickou agendou uvnitř států (nejsou neutrální)
  • spojeny s formováním identity (My versus Oni)
  • Geopolitika je součástí světové politiky – není neutrálním komentářem
  • nabízí zdánlivě komplexní vysvětlení světové politiky
  • poskytuje rámec, ve kterém mohou být místní události vztaženy ke globálním vztahům a „zákonitostem“ rozložení moci
  • př.: atentát v obchodním centru – globální válka s islámskými teroristy
  • často používá vizuální metafory: pohled, rámec, obraz…
  • proměňují nejasnost světových událostí na jasný obrázek
  • geopolitika vytváří rámce pro interpretaci událostí
  • často zahrnují opozici: My versus Oni, civilizovaný svět vs. fanatici
  • geopolitika používá schematizované pojmenovávání velkých částí světa (Earth labeling)
    • islámský svět
    • globální Jih
    • civilizovaný svět
    • heartland, osy moci/teroru, linie konfliktu
    • všechny čerpají intelektuální sílu ze schopnosti redukovat komplexitu světové politiky na zjednodušený rámec
    • jak bude vypadat budoucí politická mapa světa?
    • kde budou vedeny války a o co?
    • „prorocký diskurz“
    • odhaluje domněle trvalé konfliktní linie a prvotní (environmentálně/geograficky determinované) soupeření mezi zásadně odlišnými regiony/společnostmi/kulturami
      • svoboda vs. tyranie
      • Západ vs. Východ (the West versus the Rest)
      • křesťanství vs. islám
  1. Snaží se vysvětlit složité vztahy jednoduchými pojmy
  1. Slibuje porozumění budoucímu vývoji světových událostí

„Geo-vize“

  • Politika je formována percepcí prostoru
    • není důležité, jaké to je, ale co si tvůrce politiky myslí, že to je
    • záleží na jeho/její moci a schopnostech přesvědčit ostatní
    • obvykle více soupeřících představ,koncepcí, „geo-vizí“
    • Geopolitika – vytváření mentálních map
      • stimuluje zapojení elit i veřejnosti do formování politiky, založené na specifických pohledech na to, jak části světa byly vytvářeny a jak mohou být uspořádány, aby vyhovovaly zájmům zahraniční politiky dané země
      • Kritická geopolitika – kritická analýza vytváření geopolitických vizí
        • také zahrnuje vytváření mentálních map, ale vychází z představy existence více geo-vizí a jejich podmíněnosti a omezenosti
        • neprosazuje jednu „pravou“ vizi
        • zpochybňuje (kriticky zkoumá) všechny geo-vize

Geopolitická tradice

Geopolitika: koncept 20. století

1899 Rudolf Kjellén

  1. Období „otců zakladatelů“ (do cca 1920)
  • Ratzel, Mahan, Mackinder…
  1. Rozmach tradiční geopolitiky (30. léta)
  • Haushofer…
  1. Diskreditace (40. až 70. léta)
  • Cohen… (ale: živá v Latinské Americe)
  1. Oživení zájmu (80. a 90. léta)
  • pokračování moderní tradice (Brzezinski, Huntington)
  • nová, kritická tradice (Agnew, Corbridge, Dalby, Ó Tuathail…)

Geopolitická tradice

  • (Tradiční) Geopolitika:

–        specifická forma psaní (a uvažování) o prostoru (space), státech a vztazích mezi nimi

–        zdůrazňuje strategický význam určitých míst

  • Geopolitická tradice:

–        vychází z prací „otců zakladatelů“ (konec 19. století, počátek 20. století)

–        řada společných rysů, ale i protikladných a soupeřících představ a koncepcí.

  • Alfred Mahan (1840 – 1914)

–        admirál, poradce Theodora Roosevelta

–        Význam námořní moci (sea power)

–        1890 The Influence of Seapower upon History

–        Kontrola oceánů je klíčová pro historii a pro prosperitu států.

  • vlivné, inspiroval závody ve zbrojení

–        Strategický pohled: podřizuje heterogennost a neuspořádanost historie představované homogenitě a řádu prostoru.

–        de Certeau: Strategie je úsilím vymezit vlastní místo ve světě uhranutém neviditelnými silami toho Druhého.

  • Friedrich Ratzel (1844 – 1904)

–        Biologizace globálního prostoru

–        sociální darwinismus (neo-lamarckismus)

–        1897 Politische Geographie – „přirozené zákony“ vývoje a chování států.

–        „Stát je živoucí organismus, proto nemůže být uzavřený v pevně daných hranicích“

–        „Každý stát potřebuje prostor – lebensraum – k tomu, aby mohl udržet a rozvíjet svoji civilizaci“. Soupeření států o lebensraum je hnacím motorem pokroku v historii lidstva.

–        Příklad přírodního determinismu: země utváří lidi, kteří na ni žijí, na základě jejich společných zájmů vznikají národy.

–        Politická implikace:

  • Grossraum státy (USA, Rusko, Čína) jsou předurčeny stát se světovými mocnostmi.
  • Německo – má-li si zajistit postavení velmoci – musí rozšířit svůj lebensraum
    • koloniální expanze v Africe
    • budování námořní flotily
    • šíření vlivu ve střední Evropě (Mitteleuropa)
    • Ratzelova teorie poskytla image vědeckosti cílům německé pravicové politiky.
    • Rudolf Kjellen (1864 – 1922)

–        švédský politolog

–        rozvíjel Ratzelovy myšlenky

–        1916 The State as an Organism

–        důraz na „přirozenost“ a organickou povahu států

–        Geopolitika – nejvýznamnější z pěti součástí státovědy (1. Geopolitik, 2. Demopolitik, 3. Ekopolitik, 4. Sociopolitik, 5. Kratopolitik)

–        The Great Powers of the Present – 22 vydání v Německu (1914 – 1930).

  • mocnosti 1. řádu: Anglie, Německo, Rusko, USA
  • mocnosti 2. řádu: Rakousko-Uhersko, Francie, Itálie a Japonsko
  • Sir Halford John Mackinder (1861 – 1947)

–        Heartland theory

–        1904 The Geographical Pivot of History

–        přednáška pro Royal Geographical Society 25.1. 1904

–        končí 400 let „kolumbovské éry“

–        Svět je uzavřený politický systém.

–        Post-kolumbovská éra: nové technologie (železnice) zvýhodňují suchozemské mocnosti. Srdce Země (heartland) obnoví svůj význam.

–        Geopolitický model:

  •  heartland
  • vnitřní oblouk (inner crescent)
  • vnější oblouk (outer crescent)

–         „Poprvé v historii můžeme vnímat skutečné proporce rysů a událostí na jevišti celého světa a můžeme hledat formulaci, která vyjádří určité aspekty geografické kauzality v historii.“ Mackinder (1904) Geographical Pivot of History               

–        Kritika: typický příklad imperiální geopolitiky

  • „neutrální“, „objektivní“ pohled
    • z pozice boha
    • kdo je to „my“?
    • tvrzení, že jde o „skutečnost“, realitu („zákony“)
      • a ne jen to, jak daná kultura interpretuje a konstruuje „realitu“
      • redukce historie na funkci geografické kauzality

–        Politická implikace:

  • zabránit vzniku spojenectví Německa a Ruska
    • Kdo vládne východní Evropě ovládá heartland.
    • Kdo ovládá heartland ovládá světový ostrov (vnitřní půlměsíc)
    • Kdo ovládá světový ostrov ovládá svět.
    • 1919 Democratic Ideals and Reality
    • Versailles 1919: vznik tzv. nárazníkových států (vč. Československa).
    • Karl Haushofer (1869 – 1946)

–        generál ve výslužbě

–        profesor geografie na univerzitě v Mnichově (1921 – 1939)

–        vazby na nacistickou stranu skrze Rudolfa Hesse

–        zakladatel Zeitschrift für Geopolitik (1924)

–        Geopolitika: objektivní věda, založená na studiu přírodních jevů a zákonů.

–        Vytváření hospodářských bloků: pan-regiony:

  1. Německo
  2. USA
  3. Japonsko
  • Nicholas Spykman (1893 – 1943)
    • 1942 America’s Strategy in World Politics
    • 1944 The Geography of Peace
    • vychází z Mackindera
    • Klíčovou oblastí však není heartland, ale rimland (= inner crescent), zvl. západní Evropa a jihovýchodní Asie.
    • Politická implikace: konec izolacionismu USA, potřeba intervence ve válce, jinak hrozí, že jedna mocnost ovládne rimland a tak ohrozí USA.
    • Saul Cohen
      • 1973 Geography and Politics in a World Divided
      • Kritika Mackindera a Spykmana.
      • Politika containmentu – vytváří z celého rimlandu potenciální bitevní pole.
      • Geostrategické regiony
        • Kontinentální svět Eurasie
          • heartland
          • východní Asie
          • Přímořský svět závislý na obchodu
            • Severní Amerika a Karibik
            • Jižní Amerika
            • Přímořská Evropa a oblast Maghrebu
            • Afrika jižně od Sahary
            • východoasijské ostrovy a Oceánie

Kritika moderní geopolitické tradice

  • geopolitická tradice – součást „moderní geopolitické imaginace“
  • Gearóid Ó Tuathail
  • John Agnew
  • Simon Dalby
  • Stuart Corbridge…

Dědictví tradiční geopolitiky

  • geopolitika je historická
    • není to soubor trvale platných pravidel
    • mění se s vývojem technologie a na základě aktuálních výsledků soupeření o moc
    • není to neutrální věda
      • je snadné „číst“ národnost autorů
      • Geopolitické modely
        • prezentují se jako „objektivní“ pohled „odnikud“
        • příklad geografického determinismu
        • triviální a zastaralé
        • mají význam pro pochopení „strategického myšlení“ v době svého vzniku

Geopolitika a kritická geopolitika

  • Geopolitika není věda.
  • Je  to diskurz, „imaginace“, „tradice“.
    • formální
    • praktická
    • populární
    • Kritická geopolitika: dekonstrukcí tohoto diskurzu odhaluje jeho etnocentrismus, státo-centrismus, potenciál pro vytváření konfliktu…
    • Snaží se zpochybnit prezentaci světa jako „my“ vs. „oni“, způsob definování „bezpečnostních  hrozeb“.
    • Navrhuje alternativy.

Geopolitika jako diskurz

  • Geopolitika – diskurz světové politiky
    • s důrazem na soupeření států a geografickou dimenzi moci
    • Studium geopolitiky – studium diskurzu
    • Diskurz: „postupy zpodobnění, kterými kultury kreativně vytvářejí smysluplné světy“ (Ó Tuathail)
      • C. Spivak: „worlding“
      • většina kultur k tomu využívá příběhy (narrative) a obrazy
      • Geopolitika – usiluje o interpretaci smyslu světové politiky
        • „světem“, který diskurz geopolitiky vytváří, je význam světové politiky
        • (Kritické) studium geopolitiky:
          • sledovat, jak je svět pojmenováván (labeled), jaké metafory a vizuální obrazy jsou užívány – v procesu vytváření příběhů a konstrukce obrazů světové politiky

Předpoklady „moderní geopolitické imaginace“

  1.  Globální pohled
  • pohled na svět jako na celek, který mocní aktéři musí prozkoumat a pokořit
  • pohled „odnikud“, prezentován jako objektivní, neutrální
  • trénovaný pohled geopolitika dokáže najít „skrytou postatu“ mezinárodní politiky
  • partikulární politické zájmy byly takto prezentovány jako „přirozené“
  • námořní mocnosti vs. pozemní mocnosti
  • kontinentální „heartland“ vs. přímořský svět
  • Východ vs. Západ
  • stát je přirozená a univerzální jednotka organizace společnosti (Vestfálský pohled)
  • Henry Kissinger: „game of geopolitics“ (politika vyvažování moci)
    • CÍL HRY: vytvořit a udržet ekvilibrium mezi soupeřícími jednotkami a tak zabezpečit mezinárodní mír a pořádek výhodný pro …
    • hodnocení geografických regionů podle výskytu „znaků vyspělosti“ (atributů předchozí historické zkušenosti dominantního regionu)
      • vyspělý vs. primitivní
      • moderní vs. zaostalý
  1. Představa geografických celků v neustálém konfliktu
  1. Světová politika je řízena politikou suverénních národních států
  1. Představa univerzální trajektorie vývoje

Geopolitické diskurzy/kódy

  1. Vyjadřují zájmy mocných skupin
  • „ocelová trojice“
  • obvykle exkluzivistická koncepce „národní výjimečnosti“ a velikosti
  • marginalizace menšin
  • diskurz ohrožení/nebezpečí
  • definují význam „národní bezpečnosti“ a zdrojů jejího ohrožení
  1. Monopolizují definování hrozeb
  1. Vytvářejí zjednodušenou prostorovou vizi světových událostí
  • třídí (komplexně podmíněné) události světové politiky do abstraktních kategorií a geografických zón
  • interpretace událostí zjednodušující optikou
  • často diskurz konspirace

3 éry „moderní geopolitické imaginace“

  • Moderní geopolitická imaginace se mění s vývojem globálního rozložení moci, které se snaží interpretovat
    • v každé éře měly jednotlivé principy různý význam
    • Je starší než termín „geopolitika“
    • 3 éry:
      • civilizační geopolitika
      • naturalizační geopolitika
      • ideologická geopolitika

Civilizační geopolitika (cca 1825 – 1875)

  • období britské dominance „liberálního“ světového uspořádání
  • v Evropě: vyvažování moci („concert of Europe“)
  • svět: evropská dominance a kolonizace
  • nadřazenost Evropy a relativní zaostalost ostatních částí světa považována za danost
    • „civilizační mise“ Evropy

Naturalizační geopolitika (cca 1875 – 1945)

  • začíná s nárůstem rivality mezi mocnostmi v Evropě, s nárůstem moci Německa
  • sociální darwinismus: rivalita mezi mocnostmi je přirozená
  • boj o větší vliv, moc a území
  • územní expanze považována za nevyhnutelnou součást procesu
  • státy chápány jako přirozené entity
  • úsilí o přímou politickou kontrolu (kolonizace Afriky)
  • zkolabovala ve dvou průmyslových válkách

Ideologická geopolitika (cca 1945 – 1990)

  • studená válka
  • Západ, Východ a „ti ostatní“
  • vojenská síla nevídané destrukční kapacity
  • místa hrála roli ve velké hře o rozšíření vlivu a spojenců
    • podpora režimů ve třetím světě ve snaze rozšířit vliv a omezit manévrovací prostor rivala

Kritická geopolitika

  • Tři směry kritiky tradičního chápání geopolitiky:
    • jak geopolitika funguje (a jak o tom přemýšlíme)
    • jak definujeme geopolitiku
    • struktury moci
      • které prosazují určité geopolitické diskurzy proti jiným

Geopolitika jako součást politického realismu

  • Geopolitické myšlení spojováno s politickým realismem v mezinárodních vztazích
  • Politický realismus:
    • mezinárodní vztahy jsou bojem o moc mezi státy
    • mezistátní systém je anarchický, bez zastřešující autority
    • státy musí soupeřit, aby přežily
    • prostředkem k přežití je akumulace moci (= nejvyšší „národní“ zájem)
    • pro stabilitu systému je nejlepší rovnováha moci (balance of power)
      • H. Kissinger: „Geopolitika je přístup, který se věnuje předpokladům dosažení ekvilibria v mezinárodní politice.“
      • Předpoklady politického realismu:
        • boj o moc je přirozeným stavem mezinárodní politiky
          • mezinárodní vztahy chápány jako prvotní (primordiální) stav přírody
          • to je (možná nepříjemná) realita (proto realisté)
            • kdo věří něčemu jinému je idealista
            • Problémy politického realismu
              • Státy spolu skutečně bojují, ale také spolupracují
                • nejen války, také spolupráce
                • vytvářejí společné instituce
                  • přístupy politického realismu nelze vysvětlit EU
            • Politický realismus považuje sám sebe za (jedinou) realitu
              • tvrdí, že vidí, „jak to skutečně je“
              • nevidí, že je také jen souborem představ
                • konstruovaný příběh se zjednodušujícím pohledem na historické procesy a struktury, které vytvořily moderní státy
                • nevidí kulturní a historické předpoklady, které podmínily vznik zjednodušujícího příběhu
            • „Boží metodologie“
              • předpokládá, že svět je nezávislý na našich představách a chápání světa
              • geopolitiky existuje „tam venku“ jako nezávislá realita
              • geopolitici jsou jako bohové, kteří stojí nad ní
                • nezávislí pozorovatelé: vidí svět, jako by na něm nebyli („boží trik“)
                • ale: svět můžeme poznat pouze skrze svou kulturu a jazyk
                  • nemůžeme předpokládat, že svět nezávisí na znázorňovacích konvencích, které používáme k jeho popisu
                  • nemůžeme nikdy vystoupit mimo tyto konvence a zjistit, jak „to skutečně je“

A. Geopolitika mimo politický realismus?

  • Co s tím můžeme dělat?
    • Být si vědomi toho, že naše vnímání světa a interpretace mezinárodní politiky je podmíněno kulturou.
    • Můžeme se snažit poznat, jak toto vnímání a interpretace světa funguje
      • při studiu geopolitiky se věnovat také studiu kulturních významů
      • Chápat, že diskurz není neutrální nástroj, který popisuje objekty existující ve světě
        • zahrnuje také vlastní vytváření těchto objektů („worlding“)
        • náš svět je vytvářen skrze diskurzivní jazyky a praktiky
        • Politický realismus je pouhý diskurz
          • jeden z více možných způsobů chápání a vyprávění příběhů o mezinárodní politice
          • Kritická geopolitika zamítá státocentrické a zjednodušující příběhy o tom, jak mezistátní systém funguje
            • to, jak lidé poznávají, třídí a interpretují světovou politiku, je kulturně podmíněné

B. Geopolitická kultura

  • Geopolitika není jen záležitostí elit – „moudrých mužů“
  • Všechny státy mají geopolitickou kulturu
    • vysvětluje jejich jedinečnou identitu, místo a roli ve světě
    • Geopolitická kultura je podmíněna řadou faktorů:
      • geografická poloha a „fyzická geografie“ státního území
      • v ortodoxní geopolitice předurčuje geopolitickou kulturu
        • Německo: Mitteleuropa
        • Británie: vztah ke „kontinentu“
        • kritická geopolitika: fyzická geografie není determinujícím faktorem
        • důležitá je kulturní interpretace geografie státu a jeho zdrojů
        • historie utváření státu
          • vč. organizace byrokratického státního aparátu
          • geopolitická imaginace
            • jak jednotlivé skupiny ve státě identifikují sebe proti jiným skupinám
              • vůči kterým skupinám se definují jako opoziční („my“ a „oni“)
            • které státy jsou považovány za spřátelené a které jsou nepřátelské
            • jaká kolektivní národní identita převažuje ve státě a jak utváří vztah státu k mezinárodnímu společenství
              • geopolitická imaginace
              • E. Saíd: imaginary geographies

B. Geopolitická tradice

  • „školy“ mezinárodních vztahů, filosofie zahraniční politiky
  • stavební kameny, ze kterých intelektuálové vytvářejí jednotlivé geopolitické diskurzy
    • Rusko: tři tradice
    • Tři typy geopolitických diskurzů:
      • formální geopolitika
        • politické teorie a vize
        • praktická geopolitika
          • příběhy používané tvůrci politiky a politiky při praktické realizaci zahraniční politiky
          • populární geopolitika
            • příběhy vyjádřené v populární kultuře
            • filmy, časopisy, politické karikatury

C. Struktury moci

  • Ortodoxní geopolitika:
    • velká pozornost soupeření států, ale žádná sociálním strukturám uvnitř států
      • jak formují geopolitický diskurz?
      • Geopolitické diskurzy nejsou rovnocenné
        • některé vytvářejí státní instituce
          • kanceláře zahraniční politiky
          • vojenské akademie
          • státní univerzity
          • jiné vytváří „nezávislé“ organizace
            • nestátní instituce zabývající se výzkumem politiky (think tanky)
            • některé think tanky šíří myšlenky, které doporučují velké výdaje na obranu, export zbraní a podporu určitým státům
              • ty budou pravděpodobně finančně podporovány instituce, kterým šíření těchto myšlenek prospívá
              • jiné myšlenky, stejně originální a významné, mohou zpochybňovat výši výdajů na obranu a prosazovat omezení obchodu se zbraněmi
                • pravděpodobně získají málo finanční podpory
                • Každá kritická perspektiva geopolitiky musí brát v úvahu fungování „sítí moci“ (power networks)

C. Zdroje moci ve společnosti

  • Politická moc
    • centralizovaná teritoriální regulace společenského života byrokratickým aparátem
    • armáda, policie, vláda
    • předmět soupeření mezi sociálními skupinami
    • Ideologická moc
      • moc utvářet a prosazovat hodnoty, normy a rituály společenského života
      • ovlivňuje, které hodnoty jsou převažující, které normy legitimní, jaké rituály charakterizují život komunity
      • církve, média, politické strany, think tanky
      • Ekonomická moc
        • vychází z cyklu výroby, distribuce, výměny a spotřeby
        • společenské třídy
        • může být více či méně koncentrována v rukou malé skupiny vlastníků
        • Vojenská moc
          • vychází z organizace zajištění bezpečnosti a obrany ve státě
          • kontrolována vojenskými elitami

C. Sítě moci

  • Jednotlivé formy moci se navzájem ovlivňují
  • Příklady:
    • firemní korporace mají velkou ekonomickou moc, kterou jsou schopny převést na jiné formy moci
      • politickou (např. příspěvky na kampaň)
      • ideologickou (např. kontrolou médií, podpora think tanků)
      • politické strany mohou zvýšit své šance na získání politické moci tím, že se spojí s ekonomickými, ideologickými nebo vojenskými zájmy
      • Vojenský aparát může zvýšit svou moc skrze vztahy k mocným průmyslovým skupinám
      • Armádní velitelé často podporují určité politické kandidáty
      • Výsledkem je strukturální blízkost zájmů
        • mezi určitými ekonomickými zájmy, ideologickými skupinami, politickými stranami a vojenskými institucemi v boji o kontrolu státního aparátu

C. Ocelový trojúhelník

  • Příklad fungování současné geopolitiky
  • Mocné zbrojařské firmy
    • cíl: přimět stát k vyšším výdajům na zbrojní systémy
    • bez ohledu na to, zda jsou potřeba
    • Vlivní politici (US Kongress)
      • těsné vztahy ke korporacím
      • skrze dotace na kampaň
      • cíl: alokace výdajů na obranu, zachování vojenských základen v jejich obvodech
      • Velitelé v Pentagonu (US Department of Defence)
        • cíl: větší moc jejich úřadu, více výdajů
        • Nefunguje to vždy jednoduše, hladce
        • Celkově je to ale trvalá struktura
          • pomáhá vysvětit, proč výdaje na obranu zůstávají tak vysoké
          • i při relativní absenci hrozby (po konci studené války)
          • 2006: svět 1 158 mld. US$
            • USA 46%

 

World Risk Society

  • Každodenní život ve vyspělých zemích zajištěn komplexem vědeckotechnických systémů
  • Přinášejí „rozvoj“, ale také ohrožení ekosystémů i společnosti
  • Tři typy hrozeb:
    • socio-environmentální
      • AIDS, BSJ/CJD, kyselé deště, toxické chemikálie, globální oteplování…
      • politicko-ekonomické
        • mezinárodní zločin, obchod s narkotiky, útoky na www, globální terorismus
        • katastrofy
          • nehoda jaderné elektrárny, šíření zbraní hromadného ničení
          • Všechny nezávislé na státních hranicích
          • Geopolitický diskurz globálních rizik
          • Potřeba koordinované politiky na globální úrovni
          • Nepřítel není „tam venku“ („ti druzí“), ale „tady doma“ (vědeckotechnická modernita)
          • Al Gore: národní bezpečnost (USA) může být dosažena pouze globálními bezpečnostními systémy
          • Mezinárodní regulační režimy
            • nešíření ZHN
            • zákaz jaderných testů
            • Kjótský protokol