GEOPOLITIKA

1. Úvod: vymezení tématu
• Pojem geopolitika; proč je atraktivní?
2. Geopolitická tradice
• Geopolitické modely světa a jejich politická implikace
3. Kritika moderní geopolitické imaginace
• Předpoklady vzniku moderní geopolitické imaginace, éry moderní geopolitické imaginace
• Kritika (a dekonstrukce) moderní geopolitiky
4. Kritická geopolitika
5. „Geopolitická imaginace“ po studené válce

• Alternativní přístupy

„Rozvoj“ vs. geopolitika

• Obojí: politická aktivita na globální úrovni
• Rozvoj
• dominance silných států (jádro) nad slabými (periferie)
• vztah dominance a podřízenosti (závislosti)
• Geopolitika
• rivalita mezi mocnostmi (v jádru a semiperiferii)
• vztah rivality, soupeření
• Geopolitika je o rivalitě mocností o kontrolu nad periferií.

Definice

„Vytvoření definice geopolitiky je notoricky obtížné, neboť význam konceptů jako je geopolitika se mění v průběhu historických období a se změnou světového politického uspořádání“.

Ó Tuathail 1998

Studium geografických představ, názvů a významů, jimiž je zdůvodňována světová politika.

John Agnew, 1998

Světová politika

• měřítková úroveň, na které státy a další aktéři vstupují do vzájemných vztahů (diplomacie, vojenské akce, rozvojová pomoc, právní regulace atd.). Cílem těchto aktivit je působit na druhé aktéry a posílit vlastní moc. Tyto aktivity vycházejí ze specifických geografických předpokladů o tom, KDE je nejlepší podniknout akci a proč právě tam. Svět je tříděn do hierarchie míst většího nebo menšího VÝZNAMU.

Geopolitika: historie slova

• 1899 Robert Kjellén – poprvé použil slovo geopolitika
  • k popisu geografických základů státu
  • jeho přírodních zdrojů a kvality území – mohou být zdrojem moci
  • Po 1. svět. válce:
    • 1924 – Zeitschrift für Geopolitik (Haushofer)
    • slovo začalo být používáno i v angličtině (překlad z němčiny)
    • spojováno s expanzivní nacistickou politikou
    • Po 2. svět. válce:
      • diskreditace, nepoužíváno (tabu)
      • 70. léta 20. století
        • Henry Kissinger (poradce, ministr zahraničí – U.S. Secretary of State)
        • používal slovo pro politiku „vyvažování moci“ (balance of power) mezi USA a SSSR (studená válka)
        • od té doby široce používáno
          • novináři
          • politici
          • analytici (političtí, vojenští, akademičtí…)

Proč je geopolitika atraktivní?

1. Zabývá se závažnými otázkami moci a ohrožení ve světové politice

• kde ve světě jsou centra a osy moci a konfliktu?
• jaké hrozby existují?
• důležité otázky pro politické elity
• „nacionalistická interpretace“: elity obvykle chtějí vědět co rozložení moci a nebezpečí znamená pro jejich stát a jeho roli ve světě
• jakým hrozbám náš stát čelí?
• jakou politiku má náš stát prosazovat (ve světě nebezpečí a nepřátel)?
• jaké zdroje a partnery potřebujeme, abychom uchránili sebe před Těmi Druhými (nepřítelem)?
• tyto otázky jsou spojeny s politickou agendou uvnitř států (nejsou neutrální)
• spojeny s formováním identity (My versus Oni)
• Geopolitika je součástí světové politiky – není neutrálním komentářem
• nabízí zdánlivě komplexní vysvětlení světové politiky
• poskytuje rámec, ve kterém mohou být místní události vztaženy ke globálním vztahům a „zákonitostem“ rozložení moci
• př.: atentát v obchodním centru – globální válka s islámskými teroristy
• často používá vizuální metafory: pohled, rámec, obraz…
• proměňují nejasnost světových událostí na jasný obrázek
• geopolitika vytváří rámce pro interpretaci událostí
• často zahrnují opozici: My versus Oni, civilizovaný svět vs. fanatici
• geopolitika používá schematizované pojmenovávání velkých částí světa (Earth labeling)
  • islámský svět
  • globální Jih
  • civilizovaný svět
  • heartland, osy moci/teroru, linie konfliktu
  • všechny čerpají intelektuální sílu ze schopnosti redukovat komplexitu světové politiky na zjednodušený rámec
  • jak bude vypadat budoucí politická mapa světa?
  • kde budou vedeny války a o co?
  • „prorocký diskurz“
  • odhaluje domněle trvalé konfliktní linie a prvotní (environmentálně/geograficky determinované) soupeření mezi zásadně odlišnými regiony/společnostmi/kulturami
    • svoboda vs. tyranie
    • Západ vs. Východ (the West versus the Rest)
    • křesťanství vs. islám

2. Snaží se vysvětlit složité vztahy jednoduchými pojmy

3. Slibuje porozumění budoucímu vývoji světových událostí

„Geo-vize“

• Politika je formována percepcí prostoru
  • není důležité, jaké to je, ale co si tvůrce politiky myslí, že to je
  • záleží na jeho/její moci a schopnostech přesvědčit ostatní
  • obvykle více soupeřících představ,koncepcí, „geo-vizí“
  • Geopolitika – vytváření mentálních map
    • stimuluje zapojení elit i veřejnosti do formování politiky, založené na specifických pohledech na to, jak části světa byly vytvářeny a jak mohou být uspořádány, aby vyhovovaly zájmům zahraniční politiky dané země
    • Kritická geopolitika – kritická analýza vytváření geopolitických vizí
      • také zahrnuje vytváření mentálních map, ale vychází z představy existence více geo-vizí a jejich podmíněnosti a omezenosti
      • neprosazuje jednu „pravou“ vizi
      • zpochybňuje (kriticky zkoumá) všechny geo-vize

Geopolitická tradice

Geopolitika: koncept 20. století

1899 Rudolf Kjellén

1. Období „otců zakladatelů“ (do cca 1920)

• Ratzel, Mahan, Mackinder…

1. Rozmach tradiční geopolitiky (30. léta)

• Haushofer…

1. Diskreditace (40. až 70. léta)

• Cohen… (ale: živá v Latinské Americe)

1. Oživení zájmu (80. a 90. léta)

• pokračování moderní tradice (Brzezinski, Huntington)
• nová, kritická tradice (Agnew, Corbridge, Dalby, Ó Tuathail…)

Geopolitická tradice

• (Tradiční) Geopolitika:

–        specifická forma psaní (a uvažování) o prostoru (space), státech a vztazích mezi nimi

–        zdůrazňuje strategický význam určitých míst

• Geopolitická tradice:

–        vychází z prací „otců zakladatelů“ (konec 19. století, počátek 20. století)

–        řada společných rysů, ale i protikladných a soupeřících představ a koncepcí.

• Alfred Mahan (1840 – 1914)

–        admirál, poradce Theodora Roosevelta

–        Význam námořní moci (sea power)

–        1890 The Influence of Seapower upon History

–        Kontrola oceánů je klíčová pro historii a pro prosperitu států.

• vlivné, inspiroval závody ve zbrojení

–        Strategický pohled: podřizuje heterogennost a neuspořádanost historie představované homogenitě a řádu prostoru.

–        de Certeau: Strategie je úsilím vymezit vlastní místo ve světě uhranutém neviditelnými silami toho Druhého.

• Friedrich Ratzel (1844 – 1904)

–        Biologizace globálního prostoru

–        sociální darwinismus (neo-lamarckismus)

–        1897 Politische Geographie – „přirozené zákony“ vývoje a chování států.

–        „Stát je živoucí organismus, proto nemůže být uzavřený v pevně daných hranicích“

–        „Každý stát potřebuje prostor – lebensraum – k tomu, aby mohl udržet a rozvíjet svoji civilizaci“. Soupeření států o lebensraum je hnacím motorem pokroku v historii lidstva.

–        Příklad přírodního determinismu: země utváří lidi, kteří na ni žijí, na základě jejich společných zájmů vznikají národy.

–        Politická implikace:

• Grossraum státy (USA, Rusko, Čína) jsou předurčeny stát se světovými mocnostmi.
• Německo – má-li si zajistit postavení velmoci – musí rozšířit svůj lebensraum
  • koloniální expanze v Africe
  • budování námořní flotily
  • šíření vlivu ve střední Evropě (Mitteleuropa)
  • Ratzelova teorie poskytla image vědeckosti cílům německé pravicové politiky.
  • Rudolf Kjellen (1864 – 1922)

–        švédský politolog

–        rozvíjel Ratzelovy myšlenky

–        1916 The State as an Organism

–        důraz na „přirozenost“ a organickou povahu států

–        Geopolitika – nejvýznamnější z pěti součástí státovědy (1. Geopolitik, 2. Demopolitik, 3. Ekopolitik, 4. Sociopolitik, 5. Kratopolitik)

–        The Great Powers of the Present – 22 vydání v Německu (1914 – 1930).

• mocnosti 1. řádu: Anglie, Německo, Rusko, USA
• mocnosti 2. řádu: Rakousko-Uhersko, Francie, Itálie a Japonsko
• Sir Halford John Mackinder (1861 – 1947)

–        Heartland theory

–        1904 The Geographical Pivot of History

–        přednáška pro Royal Geographical Society 25.1. 1904

–        končí 400 let „kolumbovské éry“

–        Svět je uzavřený politický systém.

–        Post-kolumbovská éra: nové technologie (železnice) zvýhodňují suchozemské mocnosti. Srdce Země (heartland) obnoví svůj význam.

–        Geopolitický model:

•  heartland
• vnitřní oblouk (inner crescent)
• vnější oblouk (outer crescent)

–         „Poprvé v historii můžeme vnímat skutečné proporce rysů a událostí na jevišti celého světa a můžeme hledat formulaci, která vyjádří určité aspekty geografické kauzality v historii.“ Mackinder (1904) Geographical Pivot of History               

–        Kritika: typický příklad imperiální geopolitiky

• „neutrální“, „objektivní“ pohled
  • z pozice boha
  • kdo je to „my“?
  • tvrzení, že jde o „skutečnost“, realitu („zákony“)
    • a ne jen to, jak daná kultura interpretuje a konstruuje „realitu“
    • redukce historie na funkci geografické kauzality

–        Politická implikace:

• zabránit vzniku spojenectví Německa a Ruska
  • Kdo vládne východní Evropě ovládá heartland.
  • Kdo ovládá heartland ovládá světový ostrov (vnitřní půlměsíc)
  • Kdo ovládá světový ostrov ovládá svět.
  • 1919 Democratic Ideals and Reality
  • Versailles 1919: vznik tzv. nárazníkových států (vč. Československa).
  • Karl Haushofer (1869 – 1946)

–        generál ve výslužbě

–        profesor geografie na univerzitě v Mnichově (1921 – 1939)

–        vazby na nacistickou stranu skrze Rudolfa Hesse

–        zakladatel Zeitschrift für Geopolitik (1924)

–        Geopolitika: objektivní věda, založená na studiu přírodních jevů a zákonů.

–        Vytváření hospodářských bloků: pan-regiony:

1. Německo
2. USA
3. Japonsko

• Nicholas Spykman (1893 – 1943)
  • 1942 America’s Strategy in World Politics
  • 1944 The Geography of Peace
  • vychází z Mackindera
  • Klíčovou oblastí však není heartland, ale rimland (= inner crescent), zvl. západní Evropa a jihovýchodní Asie.
  • Politická implikace: konec izolacionismu USA, potřeba intervence ve válce, jinak hrozí, že jedna mocnost ovládne rimland a tak ohrozí USA.
  • Saul Cohen
    • 1973 Geography and Politics in a World Divided
    • Kritika Mackindera a Spykmana.
    • Politika containmentu – vytváří z celého rimlandu potenciální bitevní pole.
    • Geostrategické regiony
      • Kontinentální svět Eurasie
        • heartland
        • východní Asie
        • Přímořský svět závislý na obchodu
          • Severní Amerika a Karibik
          • Jižní Amerika
          • Přímořská Evropa a oblast Maghrebu
          • Afrika jižně od Sahary
          • východoasijské ostrovy a Oceánie

Kritika moderní geopolitické tradice

• geopolitická tradice – součást „moderní geopolitické imaginace“
• Gearóid Ó Tuathail
• John Agnew
• Simon Dalby
• Stuart Corbridge…

Dědictví tradiční geopolitiky

• geopolitika je historická
  • není to soubor trvale platných pravidel
  • mění se s vývojem technologie a na základě aktuálních výsledků soupeření o moc
  • není to neutrální věda
    • je snadné „číst“ národnost autorů
    • Geopolitické modely
      • prezentují se jako „objektivní“ pohled „odnikud“
      • příklad geografického determinismu
      • triviální a zastaralé
      • mají význam pro pochopení „strategického myšlení“ v době svého vzniku

Geopolitika a kritická geopolitika

• Geopolitika není věda.
• Je  to diskurz, „imaginace“, „tradice“.
  • formální
  • praktická
  • populární
  • Kritická geopolitika: dekonstrukcí tohoto diskurzu odhaluje jeho etnocentrismus, státo-centrismus, potenciál pro vytváření konfliktu…
  • Snaží se zpochybnit prezentaci světa jako „my“ vs. „oni“, způsob definování „bezpečnostních  hrozeb“.
  • Navrhuje alternativy.

Geopolitika jako diskurz

• Geopolitika – diskurz světové politiky
  • s důrazem na soupeření států a geografickou dimenzi moci
  • Studium geopolitiky – studium diskurzu
  • Diskurz: „postupy zpodobnění, kterými kultury kreativně vytvářejí smysluplné světy“ (Ó Tuathail)
    • C. Spivak: „worlding“
    • většina kultur k tomu využívá příběhy (narrative) a obrazy
    • Geopolitika – usiluje o interpretaci smyslu světové politiky
      • „světem“, který diskurz geopolitiky vytváří, je význam světové politiky
      • (Kritické) studium geopolitiky:
        • sledovat, jak je svět pojmenováván (labeled), jaké metafory a vizuální obrazy jsou užívány – v procesu vytváření příběhů a konstrukce obrazů světové politiky

Předpoklady „moderní geopolitické imaginace“

1.  Globální pohled

• pohled na svět jako na celek, který mocní aktéři musí prozkoumat a pokořit
• pohled „odnikud“, prezentován jako objektivní, neutrální
• trénovaný pohled geopolitika dokáže najít „skrytou postatu“ mezinárodní politiky
• partikulární politické zájmy byly takto prezentovány jako „přirozené“
• námořní mocnosti vs. pozemní mocnosti
• kontinentální „heartland“ vs. přímořský svět
• Východ vs. Západ
• stát je přirozená a univerzální jednotka organizace společnosti (Vestfálský pohled)
• Henry Kissinger: „game of geopolitics“ (politika vyvažování moci)
  • CÍL HRY: vytvořit a udržet ekvilibrium mezi soupeřícími jednotkami a tak zabezpečit mezinárodní mír a pořádek výhodný pro …
  • hodnocení geografických regionů podle výskytu „znaků vyspělosti“ (atributů předchozí historické zkušenosti dominantního regionu)
    • vyspělý vs. primitivní
    • moderní vs. zaostalý

2. Představa geografických celků v neustálém konfliktu

3. Světová politika je řízena politikou suverénních národních států

4. Představa univerzální trajektorie vývoje

Geopolitické diskurzy/kódy

1. Vyjadřují zájmy mocných skupin

• „ocelová trojice“
• obvykle exkluzivistická koncepce „národní výjimečnosti“ a velikosti
• marginalizace menšin
• diskurz ohrožení/nebezpečí
• definují význam „národní bezpečnosti“ a zdrojů jejího ohrožení

2. Monopolizují definování hrozeb

1. Vytvářejí zjednodušenou prostorovou vizi světových událostí

• třídí (komplexně podmíněné) události světové politiky do abstraktních kategorií a geografických zón
• interpretace událostí zjednodušující optikou
• často diskurz konspirace

3 éry „moderní geopolitické imaginace“

• Moderní geopolitická imaginace se mění s vývojem globálního rozložení moci, které se snaží interpretovat
  • v každé éře měly jednotlivé principy různý význam
  • Je starší než termín „geopolitika“
  • 3 éry:
    • civilizační geopolitika
    • naturalizační geopolitika
    • ideologická geopolitika

Civilizační geopolitika (cca 1825 – 1875)

• období britské dominance „liberálního“ světového uspořádání
• v Evropě: vyvažování moci („concert of Europe“)
• svět: evropská dominance a kolonizace
• nadřazenost Evropy a relativní zaostalost ostatních částí světa považována za danost
  • „civilizační mise“ Evropy

Naturalizační geopolitika (cca 1875 – 1945)

• začíná s nárůstem rivality mezi mocnostmi v Evropě, s nárůstem moci Německa
• sociální darwinismus: rivalita mezi mocnostmi je přirozená
• boj o větší vliv, moc a území
• územní expanze považována za nevyhnutelnou součást procesu
• státy chápány jako přirozené entity
• úsilí o přímou politickou kontrolu (kolonizace Afriky)
• zkolabovala ve dvou průmyslových válkách

Ideologická geopolitika (cca 1945 – 1990)

• studená válka
• Západ, Východ a „ti ostatní“
• vojenská síla nevídané destrukční kapacity
• místa hrála roli ve velké hře o rozšíření vlivu a spojenců
  • podpora režimů ve třetím světě ve snaze rozšířit vliv a omezit manévrovací prostor rivala

Kritická geopolitika

• Tři směry kritiky tradičního chápání geopolitiky:
  • jak geopolitika funguje (a jak o tom přemýšlíme)
  • jak definujeme geopolitiku
  • struktury moci
    • které prosazují určité geopolitické diskurzy proti jiným

Geopolitika jako součást politického realismu

• Geopolitické myšlení spojováno s politickým realismem v mezinárodních vztazích
• Politický realismus:
  • mezinárodní vztahy jsou bojem o moc mezi státy
  • mezistátní systém je anarchický, bez zastřešující autority
  • státy musí soupeřit, aby přežily
  • prostředkem k přežití je akumulace moci (= nejvyšší „národní“ zájem)
  • pro stabilitu systému je nejlepší rovnováha moci (balance of power)
    • H. Kissinger: „Geopolitika je přístup, který se věnuje předpokladům dosažení ekvilibria v mezinárodní politice.“
    • Předpoklady politického realismu:
      • boj o moc je přirozeným stavem mezinárodní politiky
        • mezinárodní vztahy chápány jako prvotní (primordiální) stav přírody
        • to je (možná nepříjemná) realita (proto realisté)
          • kdo věří něčemu jinému je idealista
          • Problémy politického realismu
            • Státy spolu skutečně bojují, ale také spolupracují
              • nejen války, také spolupráce
              • vytvářejí společné instituce
                • přístupy politického realismu nelze vysvětlit EU
          • Politický realismus považuje sám sebe za (jedinou) realitu
            • tvrdí, že vidí, „jak to skutečně je“
            • nevidí, že je také jen souborem představ
              • konstruovaný příběh se zjednodušujícím pohledem na historické procesy a struktury, které vytvořily moderní státy
              • nevidí kulturní a historické předpoklady, které podmínily vznik zjednodušujícího příběhu
          • „Boží metodologie“
            • předpokládá, že svět je nezávislý na našich představách a chápání světa
            • geopolitiky existuje „tam venku“ jako nezávislá realita
            • geopolitici jsou jako bohové, kteří stojí nad ní
              • nezávislí pozorovatelé: vidí svět, jako by na něm nebyli („boží trik“)
              • ale: svět můžeme poznat pouze skrze svou kulturu a jazyk
                • nemůžeme předpokládat, že svět nezávisí na znázorňovacích konvencích, které používáme k jeho popisu
                • nemůžeme nikdy vystoupit mimo tyto konvence a zjistit, jak „to skutečně je“

A. Geopolitika mimo politický realismus?

• Co s tím můžeme dělat?
  • Být si vědomi toho, že naše vnímání světa a interpretace mezinárodní politiky je podmíněno kulturou.
  • Můžeme se snažit poznat, jak toto vnímání a interpretace světa funguje
    • při studiu geopolitiky se věnovat také studiu kulturních významů
    • Chápat, že diskurz není neutrální nástroj, který popisuje objekty existující ve světě
      • zahrnuje také vlastní vytváření těchto objektů („worlding“)
      • náš svět je vytvářen skrze diskurzivní jazyky a praktiky
      • Politický realismus je pouhý diskurz
        • jeden z více možných způsobů chápání a vyprávění příběhů o mezinárodní politice
        • Kritická geopolitika zamítá státocentrické a zjednodušující příběhy o tom, jak mezistátní systém funguje
          • to, jak lidé poznávají, třídí a interpretují světovou politiku, je kulturně podmíněné

B. Geopolitická kultura

• Geopolitika není jen záležitostí elit – „moudrých mužů“
• Všechny státy mají geopolitickou kulturu
  • vysvětluje jejich jedinečnou identitu, místo a roli ve světě
  • Geopolitická kultura je podmíněna řadou faktorů:
    • geografická poloha a „fyzická geografie“ státního území
    • v ortodoxní geopolitice předurčuje geopolitickou kulturu
      • Německo: Mitteleuropa
      • Británie: vztah ke „kontinentu“
      • kritická geopolitika: fyzická geografie není determinujícím faktorem
      • důležitá je kulturní interpretace geografie státu a jeho zdrojů
      • historie utváření státu
        • vč. organizace byrokratického státního aparátu
        • geopolitická imaginace
          • jak jednotlivé skupiny ve státě identifikují sebe proti jiným skupinám
            • vůči kterým skupinám se definují jako opoziční („my“ a „oni“)
          • které státy jsou považovány za spřátelené a které jsou nepřátelské
          • jaká kolektivní národní identita převažuje ve státě a jak utváří vztah státu k mezinárodnímu společenství
            • geopolitická imaginace
            • E. Saíd: imaginary geographies

B. Geopolitická tradice

• „školy“ mezinárodních vztahů, filosofie zahraniční politiky
• stavební kameny, ze kterých intelektuálové vytvářejí jednotlivé geopolitické diskurzy
  • Rusko: tři tradice
  • Tři typy geopolitických diskurzů:
    • formální geopolitika
      • politické teorie a vize
      • praktická geopolitika
        • příběhy používané tvůrci politiky a politiky při praktické realizaci zahraniční politiky
        • populární geopolitika
          • příběhy vyjádřené v populární kultuře
          • filmy, časopisy, politické karikatury

C. Struktury moci

• Ortodoxní geopolitika:
  • velká pozornost soupeření států, ale žádná sociálním strukturám uvnitř států
    • jak formují geopolitický diskurz?
    • Geopolitické diskurzy nejsou rovnocenné
      • některé vytvářejí státní instituce
        • kanceláře zahraniční politiky
        • vojenské akademie
        • státní univerzity
        • jiné vytváří „nezávislé“ organizace
          • nestátní instituce zabývající se výzkumem politiky (think tanky)
          • některé think tanky šíří myšlenky, které doporučují velké výdaje na obranu, export zbraní a podporu určitým státům
            • ty budou pravděpodobně finančně podporovány instituce, kterým šíření těchto myšlenek prospívá
            • jiné myšlenky, stejně originální a významné, mohou zpochybňovat výši výdajů na obranu a prosazovat omezení obchodu se zbraněmi
              • pravděpodobně získají málo finanční podpory
              • Každá kritická perspektiva geopolitiky musí brát v úvahu fungování „sítí moci“ (power networks)

C. Zdroje moci ve společnosti

• Politická moc
  • centralizovaná teritoriální regulace společenského života byrokratickým aparátem
  • armáda, policie, vláda
  • předmět soupeření mezi sociálními skupinami
  • Ideologická moc
    • moc utvářet a prosazovat hodnoty, normy a rituály společenského života
    • ovlivňuje, které hodnoty jsou převažující, které normy legitimní, jaké rituály charakterizují život komunity
    • církve, média, politické strany, think tanky
    • Ekonomická moc
      • vychází z cyklu výroby, distribuce, výměny a spotřeby
      • společenské třídy
      • může být více či méně koncentrována v rukou malé skupiny vlastníků
      • Vojenská moc
        • vychází z organizace zajištění bezpečnosti a obrany ve státě
        • kontrolována vojenskými elitami

C. Sítě moci

• Jednotlivé formy moci se navzájem ovlivňují
• Příklady:
  • firemní korporace mají velkou ekonomickou moc, kterou jsou schopny převést na jiné formy moci
    • politickou (např. příspěvky na kampaň)
    • ideologickou (např. kontrolou médií, podpora think tanků)
    • politické strany mohou zvýšit své šance na získání politické moci tím, že se spojí s ekonomickými, ideologickými nebo vojenskými zájmy
    • Vojenský aparát může zvýšit svou moc skrze vztahy k mocným průmyslovým skupinám
    • Armádní velitelé často podporují určité politické kandidáty
    • Výsledkem je strukturální blízkost zájmů
      • mezi určitými ekonomickými zájmy, ideologickými skupinami, politickými stranami a vojenskými institucemi v boji o kontrolu státního aparátu

C. Ocelový trojúhelník

• Příklad fungování současné geopolitiky
• Mocné zbrojařské firmy
  • cíl: přimět stát k vyšším výdajům na zbrojní systémy
  • bez ohledu na to, zda jsou potřeba
  • Vlivní politici (US Kongress)
    • těsné vztahy ke korporacím
    • skrze dotace na kampaň
    • cíl: alokace výdajů na obranu, zachování vojenských základen v jejich obvodech
    • Velitelé v Pentagonu (US Department of Defence)
      • cíl: větší moc jejich úřadu, více výdajů
      • Nefunguje to vždy jednoduše, hladce
      • Celkově je to ale trvalá struktura
        • pomáhá vysvětit, proč výdaje na obranu zůstávají tak vysoké
        • i při relativní absenci hrozby (po konci studené války)
        • 2006: svět 1 158 mld. US$
          • USA 46%

 

World Risk Society

• Každodenní život ve vyspělých zemích zajištěn komplexem vědeckotechnických systémů
• Přinášejí „rozvoj“, ale také ohrožení ekosystémů i společnosti
• Tři typy hrozeb:
  • socio-environmentální
    • AIDS, BSJ/CJD, kyselé deště, toxické chemikálie, globální oteplování…
    • politicko-ekonomické
      • mezinárodní zločin, obchod s narkotiky, útoky na www, globální terorismus
      • katastrofy
        • nehoda jaderné elektrárny, šíření zbraní hromadného ničení
        • Všechny nezávislé na státních hranicích
        • Geopolitický diskurz globálních rizik
        • Potřeba koordinované politiky na globální úrovni
        • Nepřítel není „tam venku“ („ti druzí“), ale „tady doma“ (vědeckotechnická modernita)
        • Al Gore: národní bezpečnost (USA) může být dosažena pouze globálními bezpečnostními systémy
        • Mezinárodní regulační režimy
          • nešíření ZHN
          • zákaz jaderných testů
          • Kjótský protokol