Kdy: 16. – 28. říjen 1962 (13 dní)
Kde: Kuba
Kdo: USA x SSSR
Proč: USA umístila rakety středního doletu v Turecku, SSSR odpověděla rozmístěním sovětských raket středního doletu na Kubě
Výsledek: vzájemná dohoda USA a SSSR, stažení raket z Kuby a Turecka
Na Kubě byl od konce 50. let 20. století u moci Fidel Castro. Američané se snažili Castrův komunistický režim svrhnout. Za vlády Johna Fitzgeralda Kennedyho, který se stal prezidentem USA v lednu 1961, došlo v dubnu 1961 k vylodění kubánských exulantů v zátoce Sviní organizované CIA. Americká invaze skončila fiaskem.
Dne 16. října 1962 byl J. F. Kennedy informován o fotografiích pořízených americkým špionážním letadlem U-2 na Kubě, které přinášely svědectví o umístění raket středního doletu schopných nést jaderné nálože a o budování nových vojenských základen. Umístění raket na Kubě bylo odpovědí východního bloku na americké rakety Jupiter a Thor v Turecku. Šlo o vyrovnání strategické rovnováhy sil a narušení americké převahy. Kuba byla pro sověty strategickým územím. Měli zde spojence Fidela Castra a umístěné rakety bezprostředně ohrožovaly americké aglomerace, například Philadelphii, Boston nebo New York.
Američané začali zvažovat dvě varianty řešení nastalé situace. První byla zaútočit na Kubu a zničit vojenské základny s raketami i za cenu použití jaderných zbraní. Panovala zde ale obava odvety SSSR v podobě útoku na Západní Berlín nebo rozpoutání světové jaderné války. Nakonec byla zvolena druhá mírnější varianta v podobě námořní blokáda Kuby, k jejímž břehům se blížily další sovětské lodě s raketami. Blokáda byla zahájena 24. října 1962, k útoku USA se mělo přistoupit teprve, pokud by SSSR blokádu neakceptovala.
USA měly více jaderných zbraní než SSSR, která v tuto dobu slavila spíše úspěchy v kosmonautice. Sovětské lodě se na blokádě zastavili, přesto byla situace i nadále velmi napjatá. Všechny jednotky na obou stranách byly v pohotovosti. Dne 28. října 1962 došlo k dohodě mezi Nikitou Chruščovem a J. F. Kennedym. Rusové tehdy přistoupili k demontáži raket na Kubě a Američané odstranili rakety z Turecka. Jaderná válka byla zažehnána.
Fidel Castro: kubánský prezident, premiér, revolucionář, a tajemník Komunistické strany Kuby. Vládl od roku 1959 do roku 2006.
Invaze v zátoce Sviní: jednalo se o neúspěšnou operaci CIA, která cvičila jednotky kubánských exulantů. Ty napadly v dubnu 1961 jižní Kubu za účelem svrhnout kubánskou vládu Fidela Castra. Kubánské ozbrojené síly porazily invazní bojovníky do tří dnů.
John Fitzgerald Kennedy: v pořadí 35. prezident USA (1961 – 1963).
Karibská krize = Kubánská krize. V západní literatuře se uvádí pojem „kubánská krize“, komunistická a postkomunistická literatura hovoří o „karibské krizi“.
Nikita Chruščov: tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu v letech 1953 – 1964.
Doporučujeme:
BOWMAN, John S. Kronika dějin 20. století. Rev. a dop. vyd. Praha: Columbus, 1993, 280 s. ISBN 8090157823.
PARKER, Geoffrey a Robert A LOVETT. Atlas světových dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1999, 176 s. ISBN 8071769282.
Pořad Zaostřeno na moderní dějiny vysílaný Českým rozhlasem se věnuje událostem Kubánské raketové krize (22 minut).
Reportáž České televize k 50. výročí od Kubánské krize (7 minut).
Článek českého historika doc.PhDr. Václava Vebera, CSc. o Kubánské raketové krizi
Webové stránky věnující se Kubánské krizi nabízejí řadu fotografií, map a popis jednotlivých události den po dni Informace nabízejí v angličtině, španělštině nebo francouzštině.
Kniha nabízející přepisy rozhovorů z jednání v Bílém domě během Kubánské krize se nazývá The Kennedy Tapes: Inside the White House during the Cuban Missile Crisis, editoři Ernest R. May a Philip. D. Zelikow.