Post-rozvoj

Rozvoj jako konec rozvoje

zásadní kritika rozvoje jako diskurzu, kterým Západ chce rozvíjet „ty druhé“
rozvoj „inaugurován“ po roce 1945 jako projekt usilující o překonání negativních důsledků kolonialismu,
ale v čem se vlastně od kolonialismu liší?
- rozvoj: technokratický přístup (role expertů)
- eurocentrický
- top-down přístupy (ptal se někdo „subjektů“ rozvoje?)
- „Rozvoj“ byl použit k začlenění společností a zemí do západního ekonomického a politického systému
- způsobuje rozvrat tradičních komunit
- ohrožuje udržitelnost ekosystémů
- vytváří v lidech a společnostech pocit méněcennosti

Rozvoj a vytváření chudoby

Arturo Escobar: „Before development experts came to Colombia, there was no such thing as poverty and no need for development.“
- Country began to lack development only after external norms and expectations were imposed
„Rozvoj“ není neutrální myšlenka, univerzální „změna k lepšímu“. Je vždycky produktem mocenských vztahů v daném místě a čase.
Významná je role použitého jazyka
- co je problém, kdo je zaostalý, expert, rozvojový, vyspělý…

Post-rozvoj (post-development)

Odmítání velkých, univerzálních teorií (meta-narratives)
- důraz na pochopení konkrétního kontextu
  - sociálního, kulturního, environmentálního, ekonomického…
- Zvýšená pozornost věnována ohrožených skupinám
  - ženy, původní obyvatelé, vyloučené/marginalizované skupiny…
- Větší pozornost environmentálním důsledkům „rozvoje“
- Důraz na zapojení místních komunit do rozhodování a plánování
  - ptal se vůbec někdo „subjektů rozvoje“ jaký rozvoj chtějí, či zda vůbec?

Zapojování veřejnosti – Participatory development

Reakce na kritiku:
- „grassroots development“, bottom-up přístupy
- Nárůst významu NNO
- práce s místním obyvatelstvem
- dokáží poskytnout služby užitečné pro místní komunity
- využívají znalosti místních obyvatel
- místní lidé tak mohou více rozhodovat o tom, jaké rozvojové aktivity podporovat (a které ne)
- Část ODA dnes poskytována NNO
  - Nizozemí, Švýcarsko: 10%

Problémy participativního rozvoje

Často nahrazuje tradiční aktivity státu
- stát donucen k ústupu v důsledku SAPs
Participativní přístupy se staly kompatibilní s top-down expertním plánováním
- zapojení místní komunity jen formální
- „just for appearance“
Tyranie participace?
- lidé nejsou placeni za vynaložený čas a energii
- všechny sektory společnosti nejsou zahrnuty
- zapojení ještě neznamená posílení (empowerment)
- důraz na lokální může znamenat neschopnost rozpoznat strukturální příčiny nerovností a útlaku

Reakce mainstreamu na kritiku

Pozornost sociálním a environmentálním důsledkům
Snaha o zapojení místních aktérů
Ústup od některých kontroverzních projektů
Metoda: programování
- stanovení cílů a indikátorů jejich dosažení

Millennium Summit – září-prosinec 2000

191 členských států OSN
Millennium Development Goals

Současné přístupy

Neoliberální přístupy
- dominantní
- reagují na kritiku
Post-rozvoj
- odmítnutí diskurzu rozvoje jako takového
- „rozvoj“ znamená něco jiného v různých kontextech
Grassroots development
- navazuje na Human development
- důraz na zapojení místních aktérů
- aktivita NGOs
Sustainable development
- technocentrické přístupy
- ekocentrické přístupy
Anti-development
- zvláště pro původní komunity návrat zpět (ale kam?)

Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs)

1.Vymýtit extrémní chudobu a hlad
2.Dosáhnout univerzálního základního vzdělání
3.Prosazovat rovnost žen a mužů
4.Snížit dětskou úmrtnost
5.Redukovat zdravotní rizika porodu
6.Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
7.Zajistit environmentální udržitelnost
8.Vytvořit globální partnerství pro rozvoj

Cíle do roku 2015:

1.Snížit podíl hladovějících a žijících za méně než 1 dolar na den na polovinu
2.Zajistit, aby všichni chlapci a dívky dokončili základní vzdělání
3.Odstranit genderové nerovnosti v přístupu ke vzdělání
4.Snížit úmrtnost dětí do 5 let o 2/3
5.Snížit podíl žen umírajících při porodu o 3/4
6.Zastavit šíření HIV/AIDS a výskyt malárie a dalších nemocí
7.
Cíl č. 8 (globální závazky)