Stát v geografii
Stát
- existence států považována za něco samozřejmého
- diskuse o konkrétních politikách nebo politických stranách, ale ne o státu jako instituci
- Co je to stát?
- Max Weber: „stát je lidské společenství, které má monopol na legitimní užití násilí v daném území“
- Michael Mann: definice státu musí zahrnovat více aspektů:
- 1.soubor institucí a jejich zaměstnanců
- 2.určitou míru centralizace politické moci (rozhodnutí vycházejí z centrálního bodu)
- 3.vymezené hranice, určující teritoriální rozsah státní moci
- 4.monopol na užití donucovací moci a schopnost prosazovat zákony
Geografické studium státu
- studium variability forem státu
- např. fungování státních institucí je ovlivněno pozicí státu v systému světového hospodářství (world-economy)
- studium nerovnoměrného působení určitých politik uvnitř státu
- explicitně teritoriální i obecné politiky
- chápání povahy státu skrze studium úsilí státu ovládat území
- teritorialita v materiálním smyslu
- vymezení fyzických hranic moci
- teritorialita v ideologickém smyslu
- způsob ovládání populace skrze kontrolu území
- teritorialita v materiálním smyslu
Politická mapa světa
- nejznámější kartografické zobrazení organizace společnosti
- vytváří dojem stability politického uspořádání
- možná proto, že do r. 1989 jsme byli zvyklí na stabilitu rozdělení světa
- ve skutečnosti se stále mění, zobrazuje svět jen v určitém okamžiku
- posiluje představu o „přirozenosti“ rozdělení lidstva do států
- těžko si představíme svět, který není tvořen státy
- státy se tváří jako věčné, jako jediný možný způsob, jak může být politika organizována
- ve skutečnosti státy, jak je známe dnes, se vytvořily v průběhu posledních 400 let
- kulturní homogenita
- jedna „civilizace“
- západní křesťanství, pod vedením papeže
- jedna „civilizace“
- politická roztříštěnost
- světská moc církve omezená
- německá Svatá říše římská (Sacrum Romanum Imperium)
- ale její moc zasahovala jen menší část Evropy
- i tam byla omezená
- Evropa: komplexní systém území a vztahů k nim.
Feudální Evropa: úrovně moci
- „evropská“, univerzalizující úroveň
- domnělé právo papežství a Svaté říše římské
- korunovace německých císařů papežem
- nevytvořily politické impérium, ale pomohly udržet specificky evropský prostor se sdílenými hodnotami a kulturou
- domnělé právo papežství a Svaté říše římské
- silná lokální a regionální moc
- malé politické jednotky, roztříštěné po celé Evropě
- rytířské řády
- samostatná vévodství, makrabství, kurfiřství, marky…
- svobodná města
- nezávislé církevní majetky (biskupství..)
- všechny ve většině záležitostí nezávislé
- malé politické jednotky, roztříštěné po celé Evropě
- řada vazeb, propojujících lokální a „evropskou“ úroveň
- dědictví feudálních vztahů
- cca 1500 nezávislých politických jednotek v Evropě r. 1500
Scénáře budoucího vývoje
- Jak z tohoto složitého systému mohl vzniknout svět suverénních teritoriálních států?
- Moc se zkoncentrovala mezi lokální a „evropskou“ (univerzalizující) úrovní. Proč?
- Charles Tilly: alternativní scénáře vývoje
- dva lokalistické scénáře:
- pokračování decentralizované feudální organizace
- nový decentralizovaný systém svobodných měst (růst moci obchodníků)
- dva univerzalistické scénáře:
- křesťanská teokratická federace
- politicky centralizované impérium
- 5.mozaika států střední velikosti
- zdánlivě nejméně pravděpodobná varianta
- dva lokalistické scénáře:
Stát: vnitřní a vnější záležitosti
- vnitřní politika (domácí)
- vztah stát občanská společnost
- vnější politika
- vztah k jiným státům zahraniční politika (stát stát)
- instituce vnitřní politiky se v některých územích vytvářely až o 300 let dříve než vnější
Státy před rokem 1500: „právní státy“
- Vytvořily jen instituce pro vnitřní záležitosti, ne pro vnější
- „právní státy“
- existence právních států umožňuje některým moderním státům prokazovat existenci kontinuity do středověku
- ale před rokem 1500 jen „vnitřní suverenita“
- systém suverénních států dosud neexistoval
- proč neexistovaly instituce pro vnější vztahy?
- koncept „zahraničních záležitostí“ neměl smysl
- války, sňatky – byly záležitostí dynastických rodin, nepotřebovaly pozornost státu
- Francie nejvyspělejší státní aparát
- ale jen vnitřní záležitosti
- instituce zabývající se také vnějšími záležitostmi vztahy k jiným státům vytvořeny teprve v 17. století
- v této době už existoval mezi-státní systém
- vznikl důvod pro zahraniční politiku
Teritorialita
- „politická strategie k ovládnutí nebo řízení zdrojů a lidí prostřednictvím kontroly území“ (Robert Sack, 1986)
- z latiny, původní význam (v antice): okolí města, které nad ním mělo správu
- znovu se objevuje pro popis soudní jurisdikce kolem italského středověkého města (tj. stejný význam jako v antice)
- nikdy nepoužito pro Římskou říši ani středověkým křesťanstvím, ty se považovaly za univerzalizující, neohraničené
- teritorialita vyjadřuje rozdělení politické moci
- moderní chápání: území náležející vládci státu
- ne území omezené jurisdikce města
- v tomto smyslu se poprvé objevuje v r. 1494
Suverenita
- „výlučné právo vykonávat nejvyšší politickou moc nad skupinou lidí nebo územím“
- vyjadřuje absolutní vládu nad komunitou
- držitel moci musí svou autoritu odvozovat od vzájemně uznaného zdroje legitimity (ten je historicky proměnlivý)
- vládce = suverén, sovereign
- Římská říše: suverénní vláda císaře nad obyvateli
- osobní politická vláda nad komunitou, bez explicitního spojení s územím
- stejný význam ve středověké Evropě (monarcha = sovereign)
- vztah pána a poddaného vztahem ochrany a služby
- nebyl teritoriálně vázán
Suverenita a teritorialita
- Ke spojení teritoriality a suverenity dochází teprve po r. 1500
- právní základ moderního systému států
- vytváření tohoto systému završeno Vestfálským mírem
Vestfálský mír (1648)
- rozdělení Evropy po třicetileté válce
- jednání v Münsteru (katolická strana) a Osnabrücku (protestanti)
- nejstarší dohoda, definující moderní mezinárodní právo
- základem princip teritoriální suverenity
- základní rys moderního státu: každý stát je suverénní na svém území
- výsledné rozdělení Evropy:
- mozaika suverénních států
- cca 300 suverénních politických jednotek států
- první „politická mapa“ světa
Teritoriální suverenita: bezpečnost a příležitost
- vznik suverénních států (po r. 1648) byl přímým důsledkem sporů vyplývajících z náboženských válek
- hlavní otázka doby: jak zajistit bezpečnost a stabilitu
- teritoriální stát vznikl jako řešení problému bezpečnosti
- technologické vysvětlení:
- střelný prach způsobil revoluci ve vedení válek: městské hradby zastaralé
- obranná linie kolem města nahrazena teritoriálním státem s pevnými hranicemi
- nový způsob vedení války vyžadoval pevně vymezená území, ne feudální vztahy osobní závislosti a nadřazenosti
- Tilly: bezpečnost vytvořila stabilitu, ve které zdroje území mohly být lépe využity
- teritoriální stát v Evropě spojen s absolutní monarchií
- centralizovaná správa, výběr daní, velké armády
- Jean Gottmann: dvě základní funkce moderního státu:
- bezpečnost
- příležitost (opportunity), tj. ekonomická funkce státu
- dvě skupiny hospodářských zájmů:
- (velko)statkáři, vlastníci pozemků (landed interests)
- obchodníci (merchants)
- konflikt mezi nimi je spojen se vznikem moderního státu
- zemědělská aristokracie se vzdala svých výsad výměnou za podporu panovníka proti „nové“ moci obchodníků z měst
- tam, kde tato koalice vydržela, docházelo postupně k periferalizaci (hospodářskému zaostávání)
- východní Evropa
- tam, kde tato koalice vydržela, docházelo postupně k periferalizaci (hospodářskému zaostávání)
- v západní Evropě většinou koalice s obchodními zájmy
- vysvětlení: bezpečnost v konkurenčním systému států vyžaduje víc než jen uznání suverenity: vyžaduje hospodářský růst
- řešení: merkantilismus
- zemědělská aristokracie se vzdala svých výsad výměnou za podporu panovníka proti „nové“ moci obchodníků z měst
Merkantilistický stát
- vznik merkantilismu transfer obchodních politik města na teritoriální stát
- teritoriální omezení obchodu (cla)
- staly se významným nástrojem vytváření státu
- moc státu do značné míry závisela na úspěchu jeho merkantilistické politiky
- úspěšná merkantilistická politika:
- Anglie
- Francie za Colberta (po r. 1661)
- úspěšná merkantilistická politika:
- Shrnutí: bezpečnost + stabilita – obojí vyžadovalo teritoriální stát
Suverenita a teritorialita
- Teritorialita silný mocenský nástroj
- definuje členství způsobem, který nemusí korespondovat s identitou
- Teritoriální suverenita – výlučný rys moderní politiky
- vlastnost moderních států
- chyběla papežům i králům ve středověku
- držitel moci musí svou autoritu (moc) odvozovat od vzájemně uznaného zdroje legitimity
Teritoriální suverenita a mezistátní systém
- Území
- základní předpoklad pro vstup do mezinárodní politiky
- Suverenita
- poskytuje legitimitu
- suverenita je základním pravidlem mezinárodních vztahů: identifikuje územní jednotky, které jsou oprávněné účastnit se hry
- ne všechna území jsou suverénními státy
- Suverenita není záležitostí jednoho státu
- je to mezistátní uspořádání
- může existovat jen pro státy, které vzájemně uznávají legitimitu své existence
- v rámci norem mezistátního systému
Konsolidace státu
- postupné opuštění středověkého systému a vytvoření suverénních teritoriálních států
- Charles Tilly: proces konsolidace
- Anthony Giddens: klíčový význam dohled nad společností (surveillance)
- sběr informací
- jejich zaznamenávání státními úřady
- jejich využívání s cílem vládnout obyvatelstvu
- Miles Ogborn: pro anglický stát byl klíčový výběr daní, zejména daně z piva
- stát potřeboval přesně vědět, kolik piva se uvařilo
- „mapování“ procesu výroby a prodeje piva státem
- standardizace rozměrů sudů
- to umožnilo efektivitu výběru daně a současně legitimizovalo daně před občany
Infrastrukturní moc
- státy vyžadují informace o obyvatelstvu, zdrojích a území
- ve snaze dosáhnout vyšší stupeň kontroly
- dohled nad občany je projevem infrastrukturní moci
- moc státu ovlivňovat život lidí rutinním způsobem
- Giddens: dobrým indikátorem konsolidace státní moci je vznik oficiální statistiky
Governmentalita
- racionalita obsažená ve vládnutí
- M. Foucault: systém myšlení o povaze praktických aspektů vládnutí
- kdo může vládnout, co vláda zahrnuje
- jak vláda činí společnost ovladatelnou
- popis a problematizování společnosti
- techniky a mechanismy jak reagovat na situace
- technologie vládnutí
- sčítání, průzkumy, mapy, právní řád
- zabezpečující aparát (zdravotnictví, školství, sociální služby…)
- Foucault: pro konsolidaci státní moci bylo významné vytváření určitých „vědomostí“ o společnosti
- jaké chování je akceptovatelné a jaké ne
- vymezení „hranic“
- šílenství zdravý rozum
- morální – nemorální
- jaké chování je akceptovatelné a jaké ne
- teprve zavedením těchto rozlišení („vědomostí“) mohl stát
- klasifikovat obyvatelstvo
- regulovat jeho chování
- např. budováním věznic, blázinců, chudobinců…
- M. Foucault: systém myšlení o povaze praktických aspektů vládnutí
Vytváření „čitelné“ společnosti
- James Scott: státy usilovaly o to, aby společnost, kterou ovládaly, byla „čitelná“
- snáze pochopitelná pro státní instituce („legible“)
- standardizace metod měření
- dříve různé jednotky: barely, pinty, kvarty…
- příklad: zavedení metru
- Francouzská Akademie věd 1791
- příklad: „vědecké“ lesnictví
- nejdříve v Prusku 19. stol.
- racionální metody lesnictví: lesy snáze měřitelné a manipulovatelné
- pravidelné uspořádání lesa
- zavedení racionality na přírodní systém
Konsolidace státu a války
- Co bylo příčinou konsolidace státní moci?
- Michael Mann: vedení válek
- potřeba vést válku byla hlavním důvodem pro „racionalizaci“ výběru daní
- daňové zatížení se zvyšovalo za válek,
- ale zůstalo vysoké i po nich: nutnost splácet dluh
- Ogborn: úspěšný výběr daní anglickým státem umožnil vytváření kolonií
- propojení domácí/vnitřní a zahraniční/vnější politiky
Důsledky konsolidace státu
- Výběr daní pro vedení válek měl dva protikladné důsledky:
- 1. odpor obyvatel proti zdanění vedl ke zvýšenému dohledu nad společností
- vznik více represivního režimu
- policie, pořádkové síly
- 2. potřeba vlády získat souhlas od vlivných skupin občanů vedla k tomu, že jim musela přiznat určité pravomoci
- vznik reprezentativního, demokratického režimu
- Tilly: anglický parlament nevznikl z vůle krále
- →Vliv války na domácí politiku
- může mít důsledky represivní i emancipační
- 1. odpor obyvatel proti zdanění vedl ke zvýšenému dohledu nad společností
Utváření teritoriality států
- teritorialita: strategie ovládání obyvatel
- státy ovládají území, ne přímo společnost
- Tilly: proč vznikly státy střední velikosti?
- kombinace ekonomické a vojenské moci
- města: efektivní ekonomická produkce
- ale ekonomická moc měšťanů způsobuje, že je obtížné nutit je do armády
- impéria: velká donucovací moc
- ale ekonomicky slabá
- úspěšné státy jsou střední velikosti
- rovnováha mezi mocí kapitálu a vojska
- státy byly úspěšnější v soupeření s jinými, když měly určitou velikost
Teritorialita: vnější a vnitřní
- vnější: externí aktivity států
- do jaké míry se stát řídí mezinárodními pravidly a závazky
- diplomacie, války
- vnitřní
- do jaké míry je stát schopen efektivně uplatnit kontrolu nad celým svým územím
- státní instituce, bezpečnostní aparát
- vývoj v čase
- vnější teritorialita: výrazné fluktuace
- stabilní období x anarchická období
- vnitřní teritorialita: postupný nárůst infrastrukturní moci
- vnější teritorialita: výrazné fluktuace
Teritorialita a vnitřní struktura státu
- Vytváření teritoriální racionality uvnitř státu: zdroj konfliktu. Možnosti řešení:
- 1. centralizace: normy centra uplatněny na periferii
- socialistické státy SSSR…
- snaha o vytváření homogenního prostoru
- i sociálně, kulturně
- 2. vyjednávání mezi centrem a periferií
- např. Zákon o policii v UK 1856
- 3. federalismus: některým regionům přiděleny určité pravomoci
- oslabená forma teritoriality
- některé pravomoci vytvářejí homogenní prostor, jiné mozaiku
Teritorialita a globalizace
- Globalizace: stát prochází zásadními organizačními změnami
- autonomie států oslabována
- Giddens: moderní stát je „kontejner moci“
- kontejner je dnes děravý a prosakující
- Ale byla někdy teritorialita neproblematická?
- spíše cíl, o který státy usilovaly, ale úplné homogenity státní moci v území se dosáhnout nepodařilo
- Příklad 1- Francie: úsilí státu vytvořit z občanů jednu komunitu francouzský národ
- to se podařilo, ale ne úplně
- i dnes někde zachován vlastní jazyk, nářečí, zvyky
Pašeráctví a teritorialita
- Pašeráctví závisí na státní teritorialitě
- 1. pomáhá posilovat význam hranic
- 2. současně ukazuje, jak hranice můžou být propustné
- Hranice Ghana – Togo
- Britové: kontrola exportu z Ghany
- vybudování celnic, zavedení pokut za pašování
- ale výběr cla a pokut nebyl přísný
- pašerákům ponechán prostor (pro posílení sociální stability regionu) – omezená teritorialita
- Nezávislost 1957: zpřísnění kontroly
- trest smrti za pašování zlata, dřeva…
- ale pašování narůstalo, korupce celníků
- stát nebyl schopen plně kontrolovat pohyb zboží
- oslabovalo to jeho autoritu
- Revoluce 1982: uvolnění kontroly, pašování tolerováno
- stát (celníci) a pašeráci: vzájemně se posilují
- Britové: kontrola exportu z Ghany
- Hranice Ghana – Togo