Projekt modernity

• Základní rysy modernity
  Hall & Gieben 1992
• 1.Nadřazenost rozumu a racionality
• 2.Empirismus: přechod od víry k pozorování
• 3.Klíčové postavení vědy (v roli objevitele objektivní pravdy)
• 4.Iniverzalismus: rozum a věda by měly být uplatněny v každé situaci a jejich principy jsou stejné za všech podmínek
• 5.Myšlenka pokroku: podmínky lidského života mohou být zlepšeny aplikováním vědeckých poznatků
• 6.Individualismus: jednotlivec je základním bodem každého poznání a jednání
  • tedy ne např. rodina, kmen nebo komunita
• 6.Tolerance: všechny lidské bytosti jsou v podstatě stejné
• 7.Svoboda: v protikladu k tradičním omezením v náboženství, obchodu apod.
• 8.Sekularismus: anti-klerikalismus, převaha sekulárních forem politické moci

Merkantilistický kolonialismus

• Amerika: intenzifikace obchodu byla od 17. století doprovázena intenzivní imigrací
• Asie, Afrika: žádné významné migrace
• Ale evropský vliv pronikal do většiny regionů světa:
  • obchodní vztahy vtáhly většinu regionů do kapitalistické world-economy
  • šíření evropského zboží (vč. zbraní)
  • šíření hodnot a myšlenek
  • šíření křesťanství

Průmyslový kolonialismus

• 1780: průmyslová revoluce
  • změnila význam kolonií
• Hospodářský význam kolonií:
  • Zdroj levných surovin pro domácí průmysl
  • Zajištěná odbytiště hotových výrobků („economy of scale“)
  • Bezpečná místa pro investice
  • Těžba nerostů, plantážní produkce tržních plodin, železnice, technická infrastruktura…
  • Investice vedly k rozvoji, ale takovému, z něhož měli prospěch investoři, spíše než místní společnost
  • např. železnice od ložisek do přístavů

Hospodářská politika volného trhu(laissez-faire)

• Adam Smith (1776): Wealth of Nations, David Ricardo (1817): komparativní výhody
  • Každý stát se má specializovat na výrobu toho, pro co má nejvhodnější podmínky.
  • Volný trh povede k vytvoření systému mezinárodního obchodu, který bude prospívat všem.
  • Volný trh je nejlepší politikou pro všechny státy.

 

Laissez-faire v praxi

• Britská Východoindická společnost a výroba bavlněných látek v Bengálsku (19. stol.):
• Bengálsko: rozvinutá protoindustriální (domácí) výroba bavlněných látek.
• Politika EIC:
  • různá cla na dovoz a vývoz hotových výrobků
  • diferencovaná pozemková daň (nejnižší sazba: bavlna)
    • Důsledky:
      • bengálská textilní výroba upadala
      • zvýšil se export bavlněných výrobků z Británie do Indie (1850: 25% britského exportu bavlněných látek)
      • začaly hladomory
        • „Millions died, not outside the ‘modern world system’, but in the very process of being forcibly incorporated into its economic and political structures.
          They died in the golden age of Liberal Capitalism.“  Mike Davis (2001) Late Victorian Holocausts

Typy kolonií

• Formální kolonie
  • Přímá politická správa
  • Příklad: Indie po roce 1857)
• Neformální kolonie
  • Těsné obchodní a hospodářské vztahy, ale politicky nezávislé
  • Příklad: země Latinské Ameriky v 19., stol.)
• Semiformální kolonie
  • Nebyly formálně prohlášeny koloniemi, mají vlastní vládu, ale zahraniční obchod a finance kontrolovány z jiného státu
  • Příklad: Egypt po roce 1882, Persie)
• Teorie kolaborace (Robinson)

Nerovnoměrný rozvoj: dlouhodobý vývoj rozdílů v HNP na obyvatele

Gaps in terms of real GNP per capita:
Rok	HNP na obyvatele (v cenách USD 1960)	Rozdíly mezi vyspělými zeměmi a „Třetím světem“
	Rozvinuté země	„Třetí svět“
	Celkem	Nejvíce vyspělé	Celkem	Nejméně vyspělé
	A	B	C	D	A/C	B/C	B/D
1750	182	230	188	130	1.0	1.2	1.8
1800	198	240	188	130	1.1	1.3	1.8
1830	237	360	183	130	1.3	2.0	2.8
1860	324	580	174	130	1.9	3.3	4.5
1913	662	1350	192	130	3.4	7.0	10.4
1950	1054	2420	203	135	5.2	11.9	17.9
1960	1453	2800	250	140	5.8	11.2	20.0
1970	2229	3600	308	140	7.2	11.7	25.7
1977(a)	2737	4220	355	145	7.7	11.9	29.1

Konec éry volného obchodu

• 1873 světová hospodářská recese
• Celní bariéry
• Neomerkantilismus
  • „ekonomický nacionalismus“
• Rychlý nárůst plochy kolonií
  • průměrně 620 000 km2 za rok (1870 1918)
  • mezi 6 největších koloniálních mocností rozdělena či přerozdělena čtvrtina povrchu souše (Hobsbawm)
• Zvýšení tempa prostorového šíření systému světového hospodářství

Scramble for Africa

• před rokem 1880: nehostinný „černý“ kontinent
• 1882: Británie obsadila Egypt (1869 otevřen Suezský průplav)
• střety mezi mocnostmi
• Berlín: konference o Africe (1884-85)
  • rozdělení sfér vlivu
  • stanovení pravidel pro vyhlašování svrchovanosti (v budoucnu)
  • odstartován závod o Afriku

Afrika 1880

Proměna legitimizace evropského kolonialismu

• do 19. století: kolonialismus obhajován „kolonizační misí“
  •  šíření civilizace
  • křesťanství, později věda, racionalita…
  •  „břemeno bílého muže“
• Modernita: civilizační mise nahrazena legitimizací skrze rasovou nadřazenost a přírodní determinismus
• spojeno se vznikem nacionalismu v Evropě

Alexis de Tocqueville: Travail sur l Algérie

• „in our way of waging war we are far more barbaric than the Arabs themselves. These days, they represesent civilization, we do not“
  ale Tocqueville pokračuje:
  „all the means available to wrect the tribes must be used… I personally believe that the laws of war enable us to ravage the country…“
•  pro Tocquevilla byly francouzské národní zájmy prvořadé a morální ohledy musely být podřízeny politickým cílům

Konec územní expanze

• Vyčerpány možnosti územního rozšiřování systému světového hospodářství
•         Nová území jen na úkor jiného státu
  • Jedna z příčin světové války (1914-18)
• Marxistická teorie: kapitalismu je založený na neustálém růstu a akumulaci. Nemožnost dalšího růstu bude příčinou jeho zániku.
  • Územní expanze nahrazena vnitřní diferenciací (nerovnoměrný rozvoj)
  • Prohlubování územních (i sociálních) nerovností).

    Kolonialismus metoda územní expanze se stal překážkou transformace systému. Dekolonizace.

 

• 

  Afrika 1914

 

Dekolonizace

• Tři fáze:
• 1.Latinská Amerika (1810 – 1826)
  • Transformace na neformální kolonie.
  • Nezměnila přesvědčení o „přirozenosti“ koloniálního uspořádání světa.
  • Monreova doktrína (1823)
• 1.Asie (1947 – 1954)
• 2.Afrika (1957 – 1975)

Boj za nezávislost

• Nezávislost: nejen výsledek externích procesů
• ve většině případů dlouhý zápas o „svobodu“
• Příklad: Indie
• Britská politika: efektivní a levný systém správy. „Rozděl a panuj!“
• 1857: Great Mutiny
• 1885: založen Indický národní kongres
  •  Cíl: – nejdříve spolupráce, role „černých Britů“
  • později odpor, vyhnání Britů (Gándhí, Néhrú, …)
• svadéší, svarádž, Quit India!

• Kampaň svadéší
• cíl: rovná práva pro Indy i Brity, samospráva Indie (statut dominia)
• kampaň začala hartálem 1. srpna 1920
• bojkot britského zboží
  • khaddar: domácká produkce bavlněných látek
• bojkot státních škol
  • zakládány indické školy
• bojkot soudního systému
  • ustaveny lidové tribunály
• bojkot voleb do britských vládních orgánů
• vrácení hodností a medailí udělených koloniálními úřady
• bojkot všech oficiálních akcí
• 30 000 stoupenců Kongresu zatčeno (1921-22)

Mandátní systém Společnosti národů

• Po první světové válce: kolonie se mohou stát nezávislé!
  • Roosevelt: sebeurčení národů
  • W. Wilson: nová forma koloniálních vztahů
• Společnost národů: mandátní systém
  • Bývalé kolonie Osmanské říše a Německa
  • Rozdělena do tří kategorií podle stupně „hospodářského a politického rozvoje“
  • Mandát SN, ale „svěřena“ do správy nejčastěji Británii nebo Francii.
• Mandát A
  • „Dostatečně vyspělá“ území pro možnou samostatnou existenci po „určité době“ mandátní správy.
  • Irák, Palestina, Zajordánsko (Británie), Sýrie, Libanon (Francie)
• Mandát B
  • Samostatnost se nepředpokládala, snad jen v daleké budoucnosti.
  • Tanganika, SZ Kamerun, Z Togo (Británie), Kamerun, Togo (Francie), Ruanda-Urundi (Belgie)
• Mandát C
  • Území „neschopná samostatná existence“. Přímo administrativně začleněna.
  •  Jihozápadní Afrika (JAR), Nová Guinea (Austrálie), Západní Samoa (Nový Zéland), tichomořské ostrovy (Japonsko), Nauru (Británie)

 

• 

  Mandátní území SN

 

Dekolonizace po 2. sv. válce

• OSN, SSSR, veřejné mínění: dekolonizace!
• USA: nerozhodný postoj
  • vazby se spojenci
• Studená válka
  • antikoloniální hnutí hodnocena ideologicky
• 2. fáze: Asie
  • Indie 1947, Barma 1948, Indonésie 1947, Vietnam 1954
• 3. fáze: Afrika
  • Ghana 1957, francouzská území 1960 (Rok Afriky), … portugalská území (1975), Zimbabwe (1980), Namibie (1990)

Třetí svět

• Alfred Sauvy (1952)
  • Studená válka
  •         V době 2. a 3. fáze dekolonizace svět ideologicky rozdělen.
    • Elity postkoloniálních zemí: nutnost volby
    • Možnost „třetí cesty“: transformace bipolárního světa na tripolární.
    • Hnutí nezúčastněných
      • Bandung 1955, Bělehrad 1961, …
  • OSN
    • Konference OSN o obchodu a rozvoji (Ženeva 1964…)
    • Cíl: Nové mezinárodní hospodářské uspořádání (NIEO)