Kdy: 6. října – 26. října 1973
Kde: Sinajský poloostrov, Golanské nížiny
Kdo: Izrael x arabské státy (Egypt, Sýrie, Jordánsko, Irák)
Proč: pokus získat zpět egyptská a syrská území držená Izraelem, zničit nezávislý stát Izrael
Výsledek: zastavení bojů na základě Ženevské konference
Po šestidenní válce (1967) získal Izrael nová území – Golanské výšiny (před válkou patřily Sýrii), pásmo Gazy a Sinajský poloostrov (původně území Egypta), východní Jeruzalém a celý Západní břeh Jordánu (patřily Jordánsku). Následovala tzv. opotřebovávací válka, která trvala od roku 1967 do roku 1970. Zanedlouho po skončení této války zemřel na infarkt egyptský prezident Gamal Násir. Na post prezidenta se dostal Anwár Sadat, jehož postoj byl více pro-západní. Odveta za porážku v šestidenní válce však stále tvořila hlavní cíl jeho zahraniční politiky.
V roce 1972 nechal Sadat ze země vykázat na 15 000 sovětských vojenských poradců, kteří byli v Egyptě od dob vlády Násira. Neznamenalo to však úplné zpřetrhání vztahů, egyptská armáda byla i nadále zásobována sovětskými zbraněmi. Egypt byl připraven uznat Izrael, Sýrie to za žádnou cenu nepřipouštěla. Sadat se snažil přesvědčit syrského prezidenta Háfize Asada, že je potřeba se soustředit na skromnější cíle – znovudobytí území ztracených v roce 1967, vyřešení problému uprchlíků s Izraelem obsazeného území a uznání palestinské entity.
Obr. 1: Egyptská armáda překonávající Suezský průplav (zdroj: http://en.wikipedia.org).
Situace se vyhrotila pátou arabsko-izraelskou válkou, která vypukla v sobotu 6. října 1973 po 14 hodině, v den izraelského nejsvětějšího svátku Jom Kippur. Koalice Egypta a Sýrie zahájila překvapivý útok na izraelská území držená po šestidenní válce – Golanské výšiny a Sinajský poloostrov.
Egyptská vojska překročila Suezský průplav a vstoupila na Sinajský poloostrov, kde nejprve napadla posádky pevností Bar Levovi linie. Zároveň syrské jednotky napadly postavení izraelských jednotek na Golanských výšinách, bez nichž je Izrael v podstatě vojensky nehajitelný. Izraelská armáda se ocitla v defenzivě a zaznamenala těžké ztráty.
Po několika dnech se Izraelským obranným silám podařilo dokončit mobilizaci. Zastavily útok v oblasti Golanských výšin, zatlačily syrské jednotky zpět a dostaly se až do syrského vnitrozemí k Damašku. V dalších dnech Izrael stabilizoval frontu na Sinajském poloostrově, podařilo se mu překročit Suezský průplav a proniknout do vzdálenosti pouhých 100 km od Káhiry. Obrat ve prospěch Izraele měly na svědomí hlavně dodávky vojenské výzbroje z USA a iniciativnost některých velitelů. Zviditelnil se zde i pozdější izraelský premiér Ariel Šaron.
Z vojenského hlediska se jednalo o vítězství Izraele. Z politického hlediska zvítězil Egypt. Po sérii složitých mírových jednání totiž připadl Sinajský poloostrov v dubnu 1982 opět Egyptu. Prezident Anwár Sadat musel zároveň uznat Izrael jako stát. Území Izraele po jomkippurské válce zobrazuje mapa v obr. 3.
Obr. 2: Válečné boje na Sinajském poloostrově (zdroj: http://www.militaryphotos.net).
Obr. 3: Vývoj izraelského území po šestidenní a jomkippurské válce. (zdroj: http://cs.wikipedia.org).
Anwár Sadat: egyptský prezident (1970 – 1981), pro-západní politika, získal Nobelovu cenu za mír s Izraelem, uzavřený za amerického zprostředkování koncem 70. let. Kvůli jeho oficiálnímu uznání Izraele jako státu (součást mírové dohody, získání Sinajského poloostrova) ho začala většina Arabů považovat za zrádce. Při příležitosti výročí egyptského útoku z roku 1973 na Sadata islámští radikálové spáchali 6. října 1981 úspěšný atentát.
Gamál Násir: egyptský prezident (1956 – 1970), spolupracoval s Východním blokem, za pomoci Sovětského svazu vybudoval Asuánskou přehradu, angažoval se v bojích s Izraelem, považován za otce arabského nacionalismu.
Jom Kippur (hebrejsky, Den smíření): svátek, při kterém se židovská obec smiřuje s Bohem. Svátkem, jenž má ryze náboženský charakter, bývá ukončeno desetidenní období pokání, které začíná na židovský Nový rok (Roš ha-šana). Během nejposvátnějšího židovského svátku Jom Kippur se nepracuje, jsou zavřeny všechny obchody a úřady, nevysílá rozhlas ani televize, lidé se věnují celodenním motlitbám a dodržují půst.
Opotřebovávací válka (1967 – 1970, čtvrtá arabsko-izraelská válka): navázala na šestidenní válku, příčinou byly zejména spory o území. Válka začala 21. října 1967 potopením izraelského torpédoborce Ejlat dvěma raketovými čluny egyptského námořnictva. Následovala série lokálních incidentů bez frontových bojů nebo obsazování území. Nejčastější byly letecké boje nebo dělostřelecké přestřelky. Egypt získával zbraně ze SSSR, Izrael byl zásobován zbraněmi z USA. Válka skončila příměřím 7. srpna 1970, po velkých ztrátách na obou stranách.
Doporučujeme:
Internetové stránky Velvyslanectví Státu Izrael v České republice nabízejí informace o Izraeli – dějiny státu, fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky, vědu a technologie, kulturu
Internetové stránky (The University of Texas at Austin) obsahují řadu historických map s tematikou Izraele
Pořad Českého rozhlasu Zaostřeno na moderní dějiny přibližuje události Jopkippurské války v roce 1973 (18:39 min, ).