Kdy: 29. října – 7. listopadu 1956
Kde: Pásmo Gazy, Egypt (Sinaj, Suezský průplav)
Kdo: Egypt x aliance Velké Británie, Francie a Izraele
Proč: spor o kontrolu nad strategicky důležitým Suezským průplavem
Výsledek: vítězství Egypta – posílení egyptské pozice a zvýšení vlivu Sovětského svazu na Blízkém východě
Druhá arabsko-izraelská válka, označovaná též jako Suezská krize nebo Sinajská válka, se odehrála ke konci roku 1956. Konflikt se začal vyostřovat poté, co egyptský prezident Gamál Násir 26. července 1956 znárodnil Společnost Suezského průplavu (The Suez Canal Company), jejíž akcie vlastnili investoři převážně z Velké Británie a Francie. Svůj krok Násir zdůvodnil potřebou finančních prostředků, získaných z plavebních poplatků průplavem, pro výstavbu Asuánské přehrady na řece Nil. Byly tak ohroženy zájmy celé západní Evropy, když vezmeme v úvahu, že dvě třetiny potřebné ropy byly dopravovány právě Suezským průplavem. Na straně Francie a Británie hrály roli také jejich osobní zájmy v koloniálních zemích Afriky, k čemuž Suezský průplav taktéž potřebovaly. K velmocím se připojil Izrael, zejména s vidinou oslabení nejsilnějšího arabského státu. Začala probíhat tajná jednání mezi Francií, VB a Izraelem.
Podle domluvy měla válka začít vpádem izraelské armády do Egypta a následným postupem přes Sinaj až k průplavu. Francie a Británie měly zasáhnout jako neutrální síly a postavit se mezi obě armády, obnovit francouzsko-britskou kontrolu nad kanálem a svrhnout násirův režim v Egyptě. Izraelské vojenské akce byly vcelku úspěšné. Nejprve došlo k výsadku izraelských vojáků 29. října 1956 východně od města Suez. Francie a Velká Británie vyzvaly obě strany (Izrael i Egypt) k ukončení vojenských operací, Násir odmítl. Následovaly další vpády izraelských, britských a francouzských vojáků na území Sinaje a bombardování Káhiry a egyptského mezinárodního letiště (viz. obr. 2).
Proti anglo-francouzsko-izraelské akci se však ostře postavily Spojené státy americké v čele s prezidentem D. Eisenhowerem. Velká Británie od plánu nakonec ustoupila pod pohrůžkou USA na svrhnutí britské měny. Dne 7. listopadu 1956 došlo k zastavení celé operace. OSN se sovětskou a americkou podporou pohrozila intervencí a anglo-francouzské síly se v prosinci stáhly, izraelské jednotky opustily Egypt v březnu 1957.
Krize posílila postavení egyptského prezidenta Násira, který se stále více začal obracet o pomoc k SSSR. Britský a Francouzský vliv na Blízkém východě výrazně poklesl. Izrael přišel o kontrolu nad Sinajským poloostrovem.
Dwight D. Einsenhower: prezident Spojených států amerických (1953 – 1961), o jeho postoji proti záměrům anglo-francouzsko-izraelské aliance během Suezské války se dodnes spekuluje.
Gamál Násir: egyptský prezident (1956 – 1970), spolupracoval s Východním blokem, za pomoci Sovětského svazu vybudoval Asuánskou přehradu, angažoval se v bojích s Izraelem, je považován za otce arabského nacionalismu.
Doporučujeme:
Internetové stránky Velvyslanectví Státu Izrael v České republice nabízejí informace o Izraeli – dějiny státu, fyzickogeografické a socioekonomické charakteristiky, vědu a technologie, kulturu ().
Internetové stránky (The University of Texas at Austin) obsahují řadu historických map s tematikou Izraele .
Záznam československého rozhlasového vysílání z roku 1956 informuje o Suezské krizi (1:17 min.).
Ohlédnutí Českého rozhlasu za událostmi Suezské krize v roce 1956 (6:35 min.).