Nacionalismus

Národní identita a nacionalismus

“…žádná jiná vize nepoznamenala tak hluboce mapu světa a naše chápání identity.”
Anthony D. Smith (1979)

Myšlenka národa tak hluboce pronikla společenskými vědami, že tento koncept byl považován za něco neproblematického, co není potřeba studovat.
Peter J. Taylor (2000)

Michael Billig (1995): Banální nacionalismus

  • Nacionalistické praktiky jsou hluboce zakořeněny v moderních společnostech.
  • Součást každodenního života.
  • Národ je pro nás „vyvěšován“ každý den: vlajka, hymna, měna, svátky, hranice…
  • „my“ a „oni“, domácí a zahraniční zprávy
  • … zdá se, že dnešní lidé si s sebou ve svých každodenních životech nesou kus psychologického mechanismu, nazývaného „národní identita“.
    Tato část psychologické výbavy je jako mobilní telefon: většinu času leží tiše. Náhle se však objeví krize; volá prezident; přístroj zvoní;
    občan odpovídá. Spojení zajišťuje vlastenecká identita.

Význam slova nacionalismus:

  • proces formování národa (nation building)
  • vědomí příslušnosti k národu (národní identita) 
  • symboly národa (jazyk, území, osobnosti…)
  • sociální a politické hnutí
  • ideologie a/nebo doktrína národa

Protikladné interpretace existence národů

  • Proč je existence národů považována za samozřejmou?
  • Proč se národy zdají být přirozené jako příbuzenské skupiny?
    • Primordialistická (nacionalistická) interpretace
    • Modernistická interpretace

Primordialisté:

  • Všichni patříme k některému národu.
  • Národ si nevybíráme narodíme se v něm.
    • nasci = být zrozen
  • Evoluční pohled: dnešní národy se vyvinuly z minulých kmenů. Příslušníci národa jsou vázáni genetickým příbuzenstvím.
  •  H. de Blij: etnické komunity se vynořily z prehistorie a vstoupily do historie jako základní jednotky lidstva.
  • Národy jsou přirozené a věčné.
  • Národy existovaly vždy, i když se vždy neprojevovaly tak výrazně jako v poslední době.
  • Je „přirozené“, že si lidé přejí žít se svými soukmenovci.

Modernisté

  • Základním rysem moderního národa a všeho s ním spojeného je právě to, že je moderní.
    Eric Hobsbawm (1990)
  • A.D. Smith: Nacionalismus je historicky nedávný jev, který vytvořil jedinečné a neobyčejně silné spojení mezi politikou a kulturou.
  • „principle of nationality“ každý národ má právo mít svůj vlastní stát.
    tento názor se objevuje poprvé v 18. století
  • „nacionalismus“ poprvé použil J. G. Herder roku 1774    (do poloviny 19. stol. nepoužíváno)
  • Jaká je vazba mezi etnickými komunitami a moderními národy?
    • Anthony D. Smith (1982): národy jsou formou etnické komunity, která spojuje kulturní identitu s politickými požadavky.
    • John Breuilly (1993): Dante (1265-1321) neviděl žádný důvod pro politické sjednocení lidí mluvících italsky.
      •  Národ – kulturní jev
      • Vláda – politický jev.
      •  Proč by měly být navzájem spojeny?

Teorie nacionalismu

  • Ernst Gellner (1964) Národy a nacionalismus
  • Tom Nair (1977) The Break-ip of Britain
  • Benedict Anderson (1983) Imagined Communities
  • Eric Hobsbawm (1990) Nations and Nationalism since 1780
  • Anthony D. Smith (1986) The Ethnic Origins of Nations
  • (1991) National Identity
  • John Breuilly (1985) Nationalism and the State
  • Charles Tilly (1975) The Formation of Nation States in Western Europe
  • John Blaut (1987) The National Question

Okruhy debaty

  • A – Definice co je to národ?
  • B – Kdy národy vznikly?
  • C – Jak se národy (a nacionalismus) vyvíjely (modernistická škola)?
  • D – Nacionalismus mimo Evropu: vyvinul se autonomně nebo jde o jeho šíření z místa vzniku v Evropě?

Nacionalistický pohled

  •  Národy existovaly vždy. Jsou součástí přirozeného uspořádání společnosti, přirozené a věčné.
  •  Zdůraznění etnických vazeb (rodu, kmene): Lidstvo je geneticky rozděleno na skupiny se společnými předky.
  •  Úkolem nacionalistů je připomínat svým soukmenovcům společnou slavnou minulost a tak obnovit a oživit slávu národa.

Perenialisté

  •  Národy jsou věčné. Formy národa se mohou měnit a jednotlivé národy mohou zaniknout, ale existence národní identity je neměnná.
  •  Národ však není součástí přirozeného uspořádání, každý si tedy může vybrat svůj vlastní národ; další generace mohou přidat něco nového ke svým etnickým základům.
  •  Úkolem nacionalistů je objevit a zhodnotit zapomenutou minulost s cílem zlepšit současnost.

Modernisté

  • Národ je moderní jev.
  • Předmoderní historie není příliš podstatná. Národ je produktem nacionalistických ideologií, které jsou samy projevem moderní společnosti.
  • Nacionalisté mohou použít etnické dědictví, ale budování národa musí být založeno na jiných zdrojích než etnická minulost. Existence národa je spojena s určitou etapou historie.

Postmodernisté

  • Národy jsou moderní. Avšak nacionalisté, kteří chtějí šířit představu národa, mohou volně užívat prvků etnické (předmoderní) minulosti všude tam, kde to může odpovídat současným potřebám.
  • Současnost vytváří vlastní představu minulosti.
  • Nacionalističtí intelektuálové volně vybírají, vymýšlí a mísí tradice ve své snaze vytvořit “představované” (imagined) politické společenství.

Miroslav Hroch: co je to národ?

  • Národ samozřejmě není věčná kategorie, ale výsledek dlouhého a komplikovaného procesu historického vývoje v Evropě.
  • Národ je velká sociální skupina, integrovaná ne jedním,
    ale kombinací několika druhů objektivních vztahů (ekonomické, politické, lingvistické, kulturní, náboženské, geografické, historické),
    a jejich subjektivní reflexí v kolektivním vědomí. Řada z těchto vztahů je vzájemně zastupitelná
    některé hrají klíčovou roli při utváření jednoho národa, ale mají jen doplňkový význam v případě jiného.
    Avšak tři z těchto vazeb jsou nenahraditelné:
  • “Paměť” společné minulosti, chápaná jako “osud” skupiny
  • Hustá síť jazykových a kulturních vazeb umožňující vyšší stupeň sociální komunikace uvnitř skupiny než mimo skupinu
  • Vnímání rovnosti všech členů skupiny, uspořádané jako občanská společnost

Ernst Gellner

  • národ jako produkt sociální transformace, spojené s modernizací
  • Agrární (předmoderní) společnost: existovaly předpoklady pro vznik národa
    • Existoval stát (i když nebyl univerzálně rozšířen)
    • Existovalo písmo a snahy o kodifikaci jazyka.
    • Přesto se nacionalismus neobjevuje. Proč?
  • Moderní (industriální) společnost: nacionalismus je téměř univerzálně rozšířený. Proč?

Agrární (předmoderní) společnost

  • Proč se nacionalismus neobjevuje?
    • stabilní technologie (není myslitelné radikální zvýšení produkce; hrozba hladu). Malthusiánství.
    • hierarchická organizace společnosti; každá vrstva si střeží privilegia; rolníci segregováni do vesnic
    • omezená sociální mobilita
    • hodnotový systém: nerovnostářský (zveličování nerovnosti, skrývání sociální mobility)
    • podpora kulturní diferenciace; je důležité, aby společenská hierarchie byla viditelná
    • role kultury: zviditelnit hierarchický statusový systém
    • podobnost kultury nevytváří politické pouto; kulturní rozdíly vyjadřují sociální komplementaritu a vzájemnou závislost

Industriální (moderní) společnost

  • Dva hlavní principy politické legitimity:
    • 1.ekonomický růst
    • 2.nacionalismus
  • Důsledek (orientace na růst): pronikavá sociální mobilita.
    • hodnotový systém: rovnostářský;
    • jsme rovnostářští proto, že jsme mobilní (meritokracie)
    • rozdíly souvisejí s vykonávanou funkcí a výší konta, ale nepronikají do duše; sociální rozdíly nejsou stvrzeny právem nebo rituálem
    • atomizovaná společnost (vztah ke společnosti přímo, ne skrze členství v podskupině)
    • sémantická povaha práce (manipulace s informacemi, neosobní styk, bezkontextová sdělení). Univerzální gramotnost

Agrární vs. industriální společnost

  • Agrární společnost:
    • kultura zvýrazňuje složitý systém statusů
    • neoznačuje politické jednotky
  • Industriální společnost:
    • mobilní a anonymní lidé sdílí tutéž vysokou kulturu (relativně očištěnou od vnitřních nuancí)
    • stejnorodost kultury se stává politickým poutem
    • zvládnutí dané vysoké kultury je předpokladem občanství

Je vznik nacionalismu nutný?

  • Nacionalisté: nacionalismus je univerzální a proto nutný.
  • Ellie Kedourie (1960): Nacionalismus je náhoda, do které nás uvrhlo osvícenství.
  • Ernest Gellner: ani univerzální, ani nahodilý. Je to nutný důsledek určitých společenských poměrů.
    Tyto poměry však nejsou univerzální (modernita).

Předmoderní identita(Řezník, 2003)

  • 1.místní
    • obyvatelé venkova poměrně izolované vesnice
    • nereflektovaná, samozřejmá
  • 2.konfesionální
    • kontakt s jiným konfesionálním prostředím (poutě, trhy, války)
  • 3.zemská
    • zemský patriotismus
    • ztotožnění se s určitým zemským celkem
    • jak geograficky, tak jako s politickou a právní jednotkou
  • 4.městská
    • ztotožnění se s měšťanskou obcí
    • závislé na sociálním postavení

Vznik národa

  • Odlišnost od starších (předmoderních) forem identity: obrací se k lidu (the people)
  • Objevuje se v racionalismu 18. století.
  • Zpochybnění osoby vladaře jako zdroje státní suverenity: suverenita vychází z lidu.
  • Národ definován jako velké společenství, spojené vzájemnými vztahy
    • mezi ně však nepatří podrobenost panovníkovi
    • ani příslušnost k jednomu náboženství
    • ani příslušnost k jednomu společenskému stavu

Vznik národa – francouzská revoluce

    • Myšlenka národa jako politické jednotky v centru francouzské revoluce
      … la grande nation

Klíčové principy:

    • Národ byl definován na základě jazyka
    •         Vytvořena nová forma francouzštiny.
    •         Vládní dokumenty nepřekládány.
      •         … jazyk nahradil krále na místě symbolu francouzské jednoty
        Billington (1980)
    • Vytvořeno spojení mezi národem a územím
      • Přenesení představy panovníkova těla na „tělo národa“ (obsazení území = amputace končetiny)
      • Ústava 1793: zákaz uzavřít mír s mocností okupující část území Francie.
      • Oltáře vlasti: „Občan je zrozen, žije a umírá pro vlast“

Historie národa

  • … Špatné čtení historie je součástí vytváření národa.
    Erik Hobsbawm (1990)
  • Historie je pro vznik národa stejně důležitá jako kultura a území.
  • Potřeba vytvořit spojení s minulostí („rodokmen“ národa).

Výročí

  • Maďarsko 1896, Švýcarsko 1891, Polsko 1966…
  • Kontinuální příběh (od počátků historie po současnost)
  • Několik symbolických „živých obrazů“:  Vilém Tell, Jana z Arku…
  • Benedict Anderson (1986):„každá národní historie je pestrou směsí faktů, pověstí a fikce“

Vytváření tradice: skotské kilty

  • Vytváření tradice (Trevor-Roper 1983):
    •  1.  Vytvoření specifické kultury keltského Skotska: epická báseň Ossian
      • vzory tartanů importovány z Nizozemí v 16. století
      • kilty „vynález“ anglického tkalce roku 1717. Používány v armádě a při práci v lese.
      • Vzory tartanů odlišovaly pluky v britské armádě.
      • Romantické hnutí:   1820 Celtic Society (Edinburgh)
      •  3.  Přijetí horalské tradice obyvateli nížiny
        • Vestiarium Scoticum (1842): každý středověký klan měl svůj vlastní vzor tartanu
        • Celý článek

Poetické krajiny

    • typická „národní“ krajina
    • posvátná místa
    • pomníky
  • alternativní interpretace

Zlatý věk národa

  • Thomas Nairn: Nacionalismus je moderní Janus
  • Různé historie/krajiny vyhovují různým současnostem

Doktrína nacionalismu

“Osobně nemám nic proti Arabům. Není pravda, že my v hnutí Kach nenávidíme Araby.
My máme rádi Židy. Arabové pro nás představují nebezpečí. I kdyby to byli Číňané, bojoval bych proti nim také.
Kdybych byl na místě Arabů,dělal bych totéž,co oni. Je přirozené, že podporují OOP, je to organizace usilující o jejich osvobození.
Chápu to. Ale nenechám je přece zabíjet Židy.”

člen ozbrojené civilní stráže hnutí Kach (Taylor, 2000: 198)

 

  • A1 Svět je tvořen mozaikou národů.
  • A2 Světový řád a harmonie závisí na vyjádření této mozaiky v systému svobodných národních států.
  • B1 Národy jsou přirozenými jednotkami společnosti.
  • B2 Národy jsou kulturně homogenní. Homogenita je založena na společném původu a/nebo historii.
  • B3 Každý národ potřebuje svůj vlastní suverénní stát pro opravdové vyjádření své kultury.
  • B4 Všechny národy (spíše než státy) mají nezadatelné právo na území.
  • C1 Každý jednotlivec musí příslušet k některému národu.
  • C2 Primární loajalita člověka patří národu.
  • C3 Člověk může dosáhnout skutečnou svobodu pouze skrze národ.

Sekundární teorie (A.D. Smith)

  • Vedle společné ideologie je každý nacionalismus založen na partikularismu.
  • Např.: Rysy americké společnosti (Watson, 1970):
    • láska k novotám
    • blízkost k přírodě
    • svoboda pohybu
    • mísení kultur
    • individualismus
    • osudovost (sense of destiny)
    • násilí
    • člověk jako celek
  •  Nacionalismus je založen na sérii mýtů, vyjádřených v sekundárních teoriích:
    • mýty o vzniku národa
    • slavná období
    • role národa ve světové historii
    • Specifické teorie jsou v zásadě historické.

Typologie nacionalismu

  • Proto-nacionalismus
    • Stát předcházel vzniku národa
      • Anglie, Francie, Švédsko,Nizozemí, Portugalsko
  • Sjednocovací nacionalismus
    • Německo, Itálie
  • Separatistický nacionalismus
    • Řecko, Norsko, Polsko, Rumunsko …
  • Osvobozovací nacionalismus
    • „národně“-osvobozovací hnutíUSA, Venezuela, Vietnam …
  • Nacionalismus obnovy
    • Persie, Turecko, Japonsko, Čína, Izrael

Stadia vývoje nacionalismu v Evropě (Gellner)

  • 1.Politický systém Vídeňského kongresu
    • Principy: dynastické zájmy, náboženství, mocenská rovnováha, tradiční místní instituce. Etnicita? Nesmysl!
    • Racionalizace státní správy, byrokracie, vzdělání
  • 2.Věk iredentismu
    • Politická mapa se příliš nezměnila, ale v oblasti ideologie vítězství nacionalismu. Guiseppe Mazzini.
  • 3.Doba versailleská a wilsonovská
    • Politické vítězství nacionalismu (sebeurčení)
    • Princip sebeurčení uplatněn nerovnoměrně (neexistuje možnost nestranného uplatnění). Př.: referenda
  • 4.Etnické čistky
    • Renan: zapomnění (Francie). Když není dost času?
  • 5.Oslabení národního cítění
    • teorie konvergence (fonetické vs. sémantické rozdíly)

Regionalizace vztahu státu a kultury (Gellner)

  • I. Západní Evropa
    •      Španělsko, Portugalsko, Francie, Anglie
      •      Stát existoval dříve než národ. Příchod nacionalismu nevyžadoval velké změny (proto-nacionalismus)
    • Itálie, Německo
      •      Vysoká kultura dlouho před vznikem státu.
      •      Nacionalismus sjednocení (liberální, nenásilný)
  • II. Střední Evropa
    •         Neexistoval ani národní stát, ani vysoká kultura.
    •         Kultury musely být vytvořeny (19. stol.)
  • III. Východní Evropa
    •         Oblast, která prošla obdobím bolševismu
    •         Zatím jen první dvě stadia.

K dispozici různým stranám politického spektra

  • Pozitivní síla: osvobozující hnutí
  • Negativní síla: nástroj represe
  •         1. světová válka: příčinou potlačení nacionalismu
  •         2. světová válka: příčinou vyjádření nacionalismu

Transformace nacionalismu

  • 19. století: fr. revoluce poražena, ale ideologie národa zůstala
  • Úspěšná tam, kde nebyly (příliš) dotčeny zájmy mocností:Řecko 1821, Belgie 1830, Rumunsko 1859
  • Guiseppe Mazzini: mladoitalská společnost (1831)
    • Národy jsou „organické jednotky“, není důvod ke konfliktu mezi nimi.
    • Síla potřeba jen k odstranění starého uspořádání
  • Transformace:
    • a) nástroj státní moci (Bismark)
    • b) součást imperiální politiky
  • pojem „nacionalismus“ označení nové agresivní politiky

Dvě tradice:

  • Nacionalismus „zdola“: „národní sebeurčení“
    • komunita vymezená na základě kultury vznáší politické požadavky
      • kontrola státního aparátu
    • hnutí prosazující sebeurčení společnosti v určitém regionu/provincii
    • sjednocující různé sociální, politické a náboženské zájmy
  • Nacionalismus „shora“ „národní determinismus“
    • na území kontrolovaném státem je vytvářena národní identita
      • vzdělání
      • státní symboly
      • modernizace (byrokratizace státní moci, odvody do armády…)
      •  „občanské náboženství“
      • … stát předurčoval, jak lidé vidí svět a svoje místo v něm
        Moose 1993

Národní sebeurčení v praxi

  • Zeptejte se „lidu“: plebiscit
    • 1919 – 1921:
    • šest plebiscitních území
    • 4 metody hodnocení výsledků
      • A )Šoproň/Ödenburg
      • B) Šlesvicko, Korutany
      • C) Olštyn/Allenstein, Kwidzin/Marienwerder
      • D )Horní Slezsko
    •         Kdo se může zúčastnit?
    •         Proč lidé většinou hlasovali pro stát, který území dříve kontroloval?
Trianon (1920)

Trianon (1920)

  • Národní determinismus
  • Příklad:
    • Jovan Cvijič: národnostní mapy Balkánu
      • 1906: Slované
      • 1909: Makedo-Slované
      • 1913: územní expanze
      • 1918: Srbové a Makedo-Slované
      • nacionalismus2

Východní hranice Polska

  • Pařížská konference, 1919: východní hranice Polska bude „určena následně“
    • obyvatelstvo etnicky smíšené
      • Poláci, Litevci, židé, Ukrajinci, Bělorusové
    • žádná skupina netvořila většinu
    • neukončený proces národní identifikace
    • slabá kolektivní (národní) identita
      • např. Polešukové označovali se jako „tutejši“ (=zdejší)
    • v censu 1931 cca 800 000 osob
    • Spojenci: potřeba expertního posouzení
    • lord Curzon of Kedleston (britský ministr zahraničí) –> Curzonova linie
      • zhruba podél hranice Polska a Ruska z roku 1795
      • dvě verze (Lvov jednou na polské, podruhé na ukrajinské straně)
      • Curzonovy principy: historické hranice a diplomatické zájmy
      • nehrála žádnou roli ve stanovení hranice Polska a SSSR r. 1921
  • polsko-bolševická válka (1919-1921)
    • východní hranice stanovena mírovou smlouvou v Rize 18. 3. 1921
    • Polsko obsadilo území východně od Curzonovy linie
    • cca 250 km východně od Curzonovy („etnické“) hranice
      • 135 000 km2
      • zde celkem 12 mil. obyvatel
      • 40% Poláci (1931)
      • 34% Ukrajinci a Rusíni
      • 8% židé
      • 8% Bělorusové…
    • Vilnius: referendum 1922
      • 65% pro Polsko
    • hranice ukončení palby později uznána za státní hranici (1924)
    • nacionalismus3
    • nacionalismus4

Je nacionalismus pozitivní nebo negativní?

  • Většinou chápán negativně
    • nacismus
    • Jugoslávie
    • etnické čištění
    • exklusivistická ideologie
    • …nechtěný virus, šířící se z periferie a zasahující jádro
      Chatterjee (1995)
  • Patriotismus
    • forma státního nebo oficiálního nacionalismu
    • tato je považována za pozitivní
    • Paradox: Obrana existujících institucí ano; snaha vytvořit nové – ne

Rozšiřujíci četba


KLÁRA VLACHOVÁ, BLANKA ŘEHÁKOVÁ: Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě 
Anne-Marie Thiessová: Vytváření národních identit