Projekt globalizace

• … zvyšující se propojenost

• … zmenšující se svět

• … časoprostorová komprese

• Není to nevyhnutelná realita, které se státy i jednotlivci musí přizpůsobit („there is no alternative“ TINA)

  •  ale komplex procesů, měnících vztahy mezi geografickými měřítkovými úrovněmi

  • svět je „přeškálováván“ („rescaled“)

  •  některé procesy směřují k institucím nad úrovní státu, jiné k institucím pod touto úrovní

  • stát jako instituce se v důsledku těchto procesů proměňuje

    •  to neznamená, že se nutně stává méně významným

Fáze/vlny globalizace

Vlna	Období	Restrukturalizační krize
Vlna I	Koloniální globalizace (c. 1500 1945)
	a) merkantilistická fáze (c. 1500 c.1800)	průmyslová revoluce
	b) industriální fáze (c. 1800 c. 1945)	velká deprese 2. sv. válka
Vlna II	Postkoloniální globalizace (c. 1945 – )
	a)modernizační fáze       (c. 1945- c. 1980)	ropné krize
	b) neoliberální fáze (c. 1980 -)	?

„Neoliberální kontrarevoluce“ (Toye 1993)

• Ve vyspělých zemích: hospodářská transformace a politické změny

  • příčiny:

    • fiskální krize sociálního státu

    • dezintegrace fordistického režimu akumulace

    • nástup „nové pravice“ “T14″>(reaganismus, thatcherismus)

  • řešení:

    • liberalizace pohybu kapitálu

    • privatizace státních podniků

    • deregulace (uvolnění regulace trhu „volný trh“)

    • nové fiskální politiky

    • daňové reformy

Změna politiky v zemích Jihu

• navrhovány nové strategie rozvoje

• kritika programů industrializace nahrazující dovoz

  • nereálná v prostředí omezené domácí poptávky

  • celní bariéry brání nejen dovozu výrobků, ale i technologií; jsou bariérou i pro vývoz

  • silný rozvojový stát může selhat stejně jako trh: neviditelná ruka trhu je lepší než stát

  • princip plánování a byrokratického řízení je neefektivní

Doporučovaná strategie

• Exportně orientovaná industrializace

  • uvolnění všech administrativních regulací trhu

  • otevření domácí ekonomiky

  • vytvoření podmínek pro příchod zahraničního kapitálu (nadnárodní společnosti)

  • snížení domácí spotřeby (zrušení minimální mzdy, odbourání dotací na základní potraviny, omezení výdajů na školství, zdravotnictví, životní prostředí…

  • devalvace měny

  • privatizace státních podniků

Dlužní krize

• V 70. letech si mnoho RZ vzalo vysoké  půjčky na financování strategií rozvoje.

• Byly pro to vhodné podmínky:

  • nízké úrokové sazby (příliv „petrodolarů“ na finanční trh)

  • krátkodobě vzrostla cena primárních surovin

  • formovala se společná politika zemí třetího světa (Nové mezinárodní hospodářské uspořádání)

  • doporučovaly to mezinárodní instituce

    • Velká část příjmů rozvojových zemí pocházela z exportu surovin

    • Pokles poptávky po surovinách (i ceny)

      • zesíleno globální hospodářskou recesí 1981-82

      • Stouply úrokové míry

      • taženy zvýšením úrokových sazeb v USA

      • obrana před masivním odlivem kapitálu z USA

    • Řada zemí nebyla schopna splácet zahraniční dluh

      • 1982 Mexiko, Venezuela, Brazílie…

      • většina států Latinské Ameriky a subsaharské Afriky

    • Dlužní krize rozvojových zemí ohrozila globální finanční systém

Zahraniční dluh jako % HND

	1970	1982	1992
Země s nízkými příjmy	17.0	18.9	32.1
Země s nízkými příjmy bez Číny a Indie	20.9	28.7	61.2
Země s nižšími středními příjmy	15.4	27.2	40.0
Země s vyššími středními příjmy	10.5	23.2	30.5

Programy strukturálního přizpůsobení

• „Řešení“ dlužní krize:

  • poskytovány úvěry na splácení úroků

  • spojeno s podmínkami: „strukturální přizpůsobení“

• Dopady:

  • hluboké změny ve struktuře hospodářství i společnosti, v duchu neoliberální politiky

  • šíření chudoby, pokles životní úrovně

  • prohloubení sociálních i regionálních rozdílů

  • posílení postavení Světové banky a MMF

• Strukturální přizpůsobení

  • Vlády zadlužených zemí musely souhlasit s přijetím přísných reformních programů

    • aby byly schopny odložit splátky nebo si půjčit více peněz na splácení.

  • Programy strukturálního přizpůsobení (Structural Adjustment Programmes , SAPs.

    • navrženy jako řešení dlužní krize:

      • Filosofie SAPs vychází z tržní ideologie neoliberalismu

      • ukazuje, jak mohou být politiky vyvinuté ve vyspělých zemích vnuceny zemím rozvojovým

    • důsledkem (cílem?) SAPs bylo také oslabení role (rozvojových) států

• Vnitropolitické reformy

  • Privatizace státních podniků (vč. prodeje zahraničním korporacím)

  • odstranění dotací (vč. dotací na základní potraviny)

  • daňová reforma

  • odstranění kontroly mezd (vč. zrušení minimální mzdy)

  • snížení počtu státních zaměstnanců

• Zahraničně politické reformy

  • otevření ekonomiky zahraničním investicím

  • devaluace měny

  • odstranění cel a dovozních omezení

  • odstranění neratifních bariér zahraničního obchodu

  • ukončení státní kontroly exportu (např. zeměděl. produktů)

Důsledky SAPs  

• Ve většině zemí velmi hluboké

  • snížení životní úrovně

  • větší rozšíření chudoby

  • nárůst nezaměstnanosti

  • nejchudší vrstvy populace často ponechány bez sociální/ekonomické ochrany

    • 80. léta: „ztracená dekáda “

    • zvláště negativní dopad SAPs v zemích subsaharské Afriky

  • Růst moci MMF a Světové banky

  • „Washingtonský konsensus:

    • implementace neoliberálních politik mezinárodních finančních institucí v celém „rozvojovém“ světě

„Washingtonský konsensus“

• soubor ekonomických a politických opatření zaměřených na řešení finanční a ekonomické krize zemí Latinské Ameriky

• doporučení sdílená poradci SB, MMF a ministerstva financí USA

• autor pojmu: John Williamson (1989)

• soubor 10 opatření

  • disciplína fiskální politiky

  • změna struktury státních výdajů (místo dotací podpora „růstových“ sektorů jako infrastruktura)

  • daňová reforma

  • uvolnění směnných kurzů

  • liberalizace obchodu

  • podpora PZI

  • privatizace

  • deregulace

• později používáno pro označení neoliberálních ekonomických politik všeobecně

Krize teorie i politiky rozvoje

• Dosavadní přístupy nejsou efektivní

• dlužní krize

• ztracená dekáda

• prohlubování nerovností

  • David Booth (1985): Impasse of development theory

  • Východiska?