Projekt globalizace
-
… zvyšující se propojenost
-
… zmenšující se svět
-
… časoprostorová komprese
-
Není to nevyhnutelná realita, které se státy i jednotlivci musí přizpůsobit („there is no alternative“ TINA)
-
ale komplex procesů, měnících vztahy mezi geografickými měřítkovými úrovněmi
-
svět je „přeškálováván“ („rescaled“)
-
některé procesy směřují k institucím nad úrovní státu, jiné k institucím pod touto úrovní
-
stát jako instituce se v důsledku těchto procesů proměňuje
-
to neznamená, že se nutně stává méně významným
-
-
Fáze/vlny globalizace
Vlna |
Období |
Restrukturalizační krize |
Vlna I |
Koloniální globalizace (c. 1500 1945) |
|
a) merkantilistická fáze (c. 1500 c.1800) |
průmyslová revoluce |
|
b) industriální fáze (c. 1800 c. 1945) |
velká deprese 2. sv. válka |
|
Vlna II |
Postkoloniální globalizace (c. 1945 – ) |
|
a)modernizační fáze (c. 1945- c. 1980) |
ropné krize |
|
b) neoliberální fáze (c. 1980 -) |
? |
„Neoliberální kontrarevoluce“ (Toye 1993)
-
Ve vyspělých zemích: hospodářská transformace a politické změny
-
příčiny:
-
fiskální krize sociálního státu
-
dezintegrace fordistického režimu akumulace
-
nástup „nové pravice“ “T14″>(reaganismus, thatcherismus)
-
-
řešení:
-
liberalizace pohybu kapitálu
-
privatizace státních podniků
-
deregulace (uvolnění regulace trhu „volný trh“)
-
nové fiskální politiky
-
daňové reformy
-
-
Změna politiky v zemích Jihu
-
navrhovány nové strategie rozvoje
-
kritika programů industrializace nahrazující dovoz
-
nereálná v prostředí omezené domácí poptávky
-
celní bariéry brání nejen dovozu výrobků, ale i technologií; jsou bariérou i pro vývoz
-
silný rozvojový stát může selhat stejně jako trh: neviditelná ruka trhu je lepší než stát
-
princip plánování a byrokratického řízení je neefektivní
-
Doporučovaná strategie
-
Exportně orientovaná industrializace
-
uvolnění všech administrativních regulací trhu
-
otevření domácí ekonomiky
-
vytvoření podmínek pro příchod zahraničního kapitálu (nadnárodní společnosti)
-
snížení domácí spotřeby (zrušení minimální mzdy, odbourání dotací na základní potraviny, omezení výdajů na školství, zdravotnictví, životní prostředí…
-
devalvace měny
-
privatizace státních podniků
-
Dlužní krize
-
V 70. letech si mnoho RZ vzalo vysoké půjčky na financování strategií rozvoje.
-
Byly pro to vhodné podmínky:
-
nízké úrokové sazby (příliv „petrodolarů“ na finanční trh)
-
krátkodobě vzrostla cena primárních surovin
-
formovala se společná politika zemí třetího světa (Nové mezinárodní hospodářské uspořádání)
-
doporučovaly to mezinárodní instituce
-
Velká část příjmů rozvojových zemí pocházela z exportu surovin
-
Pokles poptávky po surovinách (i ceny)
-
zesíleno globální hospodářskou recesí 1981-82
-
Stouply úrokové míry
-
taženy zvýšením úrokových sazeb v USA
-
obrana před masivním odlivem kapitálu z USA
-
-
Řada zemí nebyla schopna splácet zahraniční dluh
-
1982 Mexiko, Venezuela, Brazílie…
-
většina států Latinské Ameriky a subsaharské Afriky
-
-
Dlužní krize rozvojových zemí ohrozila globální finanční systém
-
-
Zahraniční dluh jako % HND
1970 |
1982 |
1992 |
|
Země s nízkými příjmy |
17.0 |
18.9 |
32.1 |
Země s nízkými příjmy bez Číny a Indie |
20.9 |
28.7 |
61.2 |
Země s nižšími středními příjmy |
15.4 |
27.2 |
40.0 |
Země s vyššími středními příjmy |
10.5 |
23.2 |
30.5 |
Programy strukturálního přizpůsobení
-
„Řešení“ dlužní krize:
-
poskytovány úvěry na splácení úroků
-
spojeno s podmínkami: „strukturální přizpůsobení“
-
-
Dopady:
-
hluboké změny ve struktuře hospodářství i společnosti, v duchu neoliberální politiky
-
šíření chudoby, pokles životní úrovně
-
prohloubení sociálních i regionálních rozdílů
-
posílení postavení Světové banky a MMF
-
-
Strukturální přizpůsobení
-
Vlády zadlužených zemí musely souhlasit s přijetím přísných reformních programů
-
aby byly schopny odložit splátky nebo si půjčit více peněz na splácení.
-
-
Programy strukturálního přizpůsobení (Structural Adjustment Programmes , SAPs.
-
navrženy jako řešení dlužní krize:
-
Filosofie SAPs vychází z tržní ideologie neoliberalismu
-
ukazuje, jak mohou být politiky vyvinuté ve vyspělých zemích vnuceny zemím rozvojovým
-
-
důsledkem (cílem?) SAPs bylo také oslabení role (rozvojových) států
-
-
-
Vnitropolitické reformy
-
Privatizace státních podniků (vč. prodeje zahraničním korporacím)
-
odstranění dotací (vč. dotací na základní potraviny)
-
daňová reforma
-
odstranění kontroly mezd (vč. zrušení minimální mzdy)
-
snížení počtu státních zaměstnanců
-
-
Zahraničně politické reformy
-
otevření ekonomiky zahraničním investicím
-
devaluace měny
-
odstranění cel a dovozních omezení
-
odstranění neratifních bariér zahraničního obchodu
-
ukončení státní kontroly exportu (např. zeměděl. produktů)
-
Důsledky SAPs
-
Ve většině zemí velmi hluboké
-
snížení životní úrovně
-
větší rozšíření chudoby
-
nárůst nezaměstnanosti
-
nejchudší vrstvy populace často ponechány bez sociální/ekonomické ochrany
-
80. léta: „ztracená dekáda “
-
zvláště negativní dopad SAPs v zemích subsaharské Afriky
-
-
Růst moci MMF a Světové banky
-
„Washingtonský konsensus:
-
implementace neoliberálních politik mezinárodních finančních institucí v celém „rozvojovém“ světě
-
-
„Washingtonský konsensus“
-
soubor ekonomických a politických opatření zaměřených na řešení finanční a ekonomické krize zemí Latinské Ameriky
-
doporučení sdílená poradci SB, MMF a ministerstva financí USA
-
autor pojmu: John Williamson (1989)
-
soubor 10 opatření
-
disciplína fiskální politiky
-
změna struktury státních výdajů (místo dotací podpora „růstových“ sektorů jako infrastruktura)
-
daňová reforma
-
uvolnění směnných kurzů
-
liberalizace obchodu
-
podpora PZI
-
privatizace
-
deregulace
-
-
později používáno pro označení neoliberálních ekonomických politik všeobecně
Krize teorie i politiky rozvoje
-
Dosavadní přístupy nejsou efektivní
-
dlužní krize
-
ztracená dekáda
-
prohlubování nerovností
-
David Booth (1985): Impasse of development theory
-
Východiska?
-