Projekt kolonialismu

• Objevy mimoevropského světa
  • předpoklad a součást koloniálního projektu
• Hlavní motivy objevitelských výprav
  • Touha po poznání (zvědavost)
    • co je za mysem Cape Bojador?
  • Ekonomické/obchodní
    • zlato, stříbro
    • vytvoření obchodních cest
  • Náboženské
    • šíření křesťanství
  • Politické
    • posílit moc (nalézt spojence/zdroje)

Kolonialismus

• Vláda nad vzdálenými lidmi/společnostmi
• Starý koncept
  • např. uvalení politické kontroly nad společnostmi v periferních částech Evropy (keltského, baltského či slovanského původu)

Immanual Wallerstein: World-systems analysis

• Kolonialismus může být chápán jako územní šíření kapitalismu
• Tři hlavní typy historických systémů („společností“ – forem společenské organizace produkce a reprodukce)
  • Mini-systémy
    • Dělba práce založena na věku a pohlaví.
    • recipročně-rodový způsob výroby
      • výroba: lov, sběr, jednoduché zemědělství
      • výměna zboží a služeb: prostá reciproční
      • sociální organizace založena na věku a pohlaví
      • bezpočet minisystémů, lokální rozsah, zpravidla krátkodobé trvání
  • Světová impéria
    • Redistributivně-daňový výrobní způsob
      • pokročilá technologie umožňuje produkci nad úroveň bezprostřední potřeby
      • výměna: reciproční mezi výrobci, ale část je přivlastňována vládnoucí skupinou (daně)
      • třídní společnost
      • daň vede ke vzniku velkých majetkových rozdílů
      • různé politické formy: centralizovaná impéria (Řím) i politicky rozdrobené (feudální Evropa)
      • desítky světových impérií
  • systém světového hospodářství
    (World-economy)
    • kapitalistický způsob výroby
      • motivací pro výrobu je zisk
      • hnací síla systému: akumulace „nadhodnoty“ ve formě kapitálu
      • konkurence mezi výrobci je řízena trhem
      • ceny a mzdy určovány nabídkou a poptávkou
      • žádná zastřešující politická struktura
      • historicky vznikl jediný systém světového hospodářství
      •  Počátek ve 2. polovině 15. století v Evropě
      •  Šíření z Evropy do zbývajících částí světa
      •  Historie šíření SHS = historie kolonialismu
        •  1. fáze (1500 – 1780)
        •  2. fáze (1780 – 1914)

Kolonialismus: 1. fáze

• Objevitelské a dobyvatelské výpravy
• Portugalsko
  • Obchodní stanice na cestě do Indie a na Dálný Východ. Brazílie.

  • 

    Portugalské faktorie

• Španělsko
  • Latinská Amerika: drancování, těžba nerostů, plantáže.

Trojúhelníkový obchod- počátek mezinárodní dělby práce

• Evropa:
  • Dodavatel hotových výrobků, provozovatel obchodu, místo konečné akumulace zisku, zdroj investic
• Afrika:
  • Zdroj levné pracovní síly
• Amerika:
  • Dodavatel primárních surovin (nerostných a zemědělských)

Merkantilismus- první hospodářská politika

• Bohatství světa je konečné. Nárůst bohatství v jedné zemi je možné dosáhnout jen na úkor jiné země.
• Nejlepší způsob zvýšení bohatství: export výměnou za drahé kovy.
• Silná podpora obchodu ze strany státu.
  • cla
  • obchodní privilegia (dotace)
  • ochrana obchodních cest…

Rivalita mocností

• Španělsko a Portugalsko (16. stol.)
• Nizozemí (1. pol. 17. stol.)
  • Navigation Act (1651)
• Francie a Velká Británie (pol. 17.pol. 18. stol.)
  • Colbert (F) – Sedmiletá válka (1756 – 1763)
• Velká Británie (19. stol.)

Kolonialismus: politický proces

• vytváření vztahů dominance a podřízenosti
• „Process of absorption and reconstruction of other peoples“  (Preston 1996)
• pomohl změnit identitu jak kolonizovaných lidí, tak Evropanů
• Šíření kulturních norem a estetických ideálů

Myšlenka pokroku

• Kolonialismus pomohl vytvořit evropskou koncepci rozvoje jako pokroku
  • širší význam než prostá „změna k lepšímu“
  • Myšlenka pokroku produkt evropského osvícenství
  • Myšlenka pokroku vznikla jako odpověď na dvě základní otázky, před kterými stáli filosofové osvícenství
    • rostoucí evidence rozmanitosti lidstva
      • Evropští cestovatelé objevovali nová území a kultury
      • přinášeli zprávy o neobyčejných lidech a kulturách
      • Evropské představy o světě v době před osvícenstvím: koncept duality
        • Evropané (sjednoceni křesťanstvím) versus nevěřící/barbaři
        • tato duální představa byla neudržitelná v konfrontaci s informacemi o rozmanitosti „těch druhých“
      • Poznatky o rozmanitosti forem společenského života na Zemi vyžadovaly vysvětlení nebo alespoň uspořádání, kategorizaci
    • změna vnímání času
      • Cyklický model času
        • rozšířený v tradičních společnostech
        • biologická metafora mládí, zralosti, stáří a smrti (lidí, společností i impérií)
        • konec je současně počátkem
      • Osvícenství: preference lineární koncepce času
        • reflexe optimistického očekávání začátku nové epochy
        • období vzestupu Evropy
        • konec už není novým počátkem

Spojení obou otázek

• Myšlenka Pokroku se objevila jako odpověď na obě otázky prostřednictvím jejich spojení
• Co je příčinou rozmanitosti lidstva?
  • různé společnosti se nacházejí na různých stádiích vývoje.
• Co je to společenský vývoj?
  • nezbytný postup žebříčkem forem společenského života, které existovaly
  • od barbarství po civilizaci
• Jaký je účel společenských věd?
  • poskytnout vysvětlení přirozené posloupnosti stádií vývoje od minulosti po budoucnost
• Co je povinností osvíceného vládce?
  • využít poznatky vědy

Optimistická myšlenka

• Myšlenka pokroku přinášela optimistickou představu lepší budoucnosti
  • svět může být přetvořen k lepšímu, aplikací vědeckých poznatků
  • Ti, kteří poprvé přijali myšlenku Pokroku, prezentovali svoji vlastní kulturu jako nejvyšší stádium pokroku,
    • ukazovali ostatním kulturám jejich vlastní budoucnost
    • stavěli se do role vůdce ostatních (méně „vyspělých“) společností
    • v tom spočívá arogance této myšlenky.

Pokrok jako legitimizace kolonialismu

• Svět byl klasifikován podle stádií rozvoje
  • určité společnosti jsou „rozvinuté“ (ty, které se málo liší od naší), jiné jsou „nerozvinuté“, „zaostalé“, „primitivní“…
  • ty potřebují pomoc a dohled, poručnictví
• Myšlenka pokroku pomohla legitimizovat kolonialismus
  • jako nutný a pozitivní proces
  • závazek: „břemeno bílého muže“
  • „primitivní“ společnosti považovány za tak zaostalé, že jejich názor není relevantní

Pokrok jako nástroj útlaku

• Mocná ideologie ovládání a útlaku
  • násilí a útlak ve jménu Pokroku byly akceptovány
  • jako politováníhodné oběti na cestě k lepší budoucnosti
  • šířit pokrok je povinností těch, co vědí (= mocných)
  • Shanin: Pokrok byl často šířen s fanatickým odhodláním
    • srovnatelné s šířením křesťanství ve středověku
• Myšlenka Pokroku legitimizovala/legitimizuje represivní koloniální/postkoloniální režimy
  • národní i mezinárodní
• umožnila prezentovat to, co je politické a selektivní jako objektivní celospolečenské zájmy
• ti, kterých se rozhodnutí týkala nejvíc, tak byli zbaveni možnosti tato rozhodnutí ovlivnit

Omezení v důsledku Pokroku

• Omezila nebo zpozdila poznání těch částí společenského života, které nezapadaly do daného modelu rozvoje
  • to, co nemohlo být vysvětleno vědecky
  • např. menšiny
• Myšlenka lineárního růstu skryla komplexitu společenského života
  • Zkoumání složitosti společenských forem bylo nahrazeno jejich klasifikací do předem stanovených kategorií.
  • Zpozdila poznání environmentálních otázek
    • představa nadřazenosti společnosti nad přírodou

Osvícenství

• Kritické zkoumání a aplikace rozumu
• metafora světla: „světlo rozumu zářící do temnoty nevědomosti a pověr“
• Zpochybnění světového názoru, založeného na křesťanství
• Víra ve vědecké poznání, nadšení pro technologické vynálezy a objevy v medicíně
• Hledání nových forem politické organizace
• Víra v rovnost všech lidských bytostí
• Poručnictví
• předpoklad práva a autority vzdělaných reprezentovat druhé a vystupovat v jejich zájmu
• …Rozvoj vznikl s osvícenstvím
• Osvícenské kořeny Rozvoje

• „Knowledge is like light. Weightless and intangible, it can easily travel the world, enlightening the lives of people everywhere.
  Yet billions of people still live in darkness of poverty – unnecessarily.“
  James Wolfensohn, World Bank President, 1996

Dědictví kolonialismu

Kolonialismus: komplexní dědictví

• Hospodářské
• Mezinárodně politické
• Vnitropolitické
• Kulturně politické
• Demografické
• Ideologické
• Psychologické
• Symbolické

 

Hospodářské důsledky

• Hospodářská specializace
  • produkce primárních komodit (nerostné a zemědělské)
• Regionální specializace
  • vysoký podíl jedné komodity na příjmech z exportu:
    • Zambie: měď 90%
    • Jamaika: bauxit a hliník 60%
    • Mauricius: cukr 90%
• Nerovná obchodní výměna (unequal exchange)
  • Arghiri Emmanuel, Samir Amin
  • velké rozdíly v úrovni mezd napříč systémem světového hospodářství
  • výše mezd je součástí ceny zboží
  •  výrobky ze zemí s vysokou úrovní mezd jsou na světových trzích „drahé“ (tržní cena vyšší než hodnota).
  •  velká část tržní ceny směřuje k producentům

 

• balení kávy, koupené v supermarketu v Německu (3€ = 100%)

• výrobní náklady na 1 tričko v Číně cca 2€ (materiál i práce)
• prodejní cena v Německu cca 10€
• dovoz oděvů do USA v roce 1994:

Politické hranice

• V Evropě: postupný vývoj
  •  Po vzniku teritoriálních států postupná ideologická „homogenizace“ (nacionalismus)
• Mimo Evropu: často vymezovány bez ohledu na jazykové, kulturní, hospodářské vztahy
  •         Příklady:
    • Gambie,
      • hranice jsou výsledkem imperiálního soupeření mezi Spojeným královstvím a Francií

      • 

        Hranice Gambie

    • Caprivi strip,
      • německý požadavek na přístup k řece Zambezi
      • součást plánu na propojení Německé jihozápadní Afriky s německou kolonií Tanganjika
      • 1890: smlouva o výměně Helgolandu za  Zanzibar
      • od roku 1990 součástí nezávislé Namibie

      • 
        Caprivi strip

    • Vachánský výběžek
      • Afghánistán nárazníkový stát (a „buffer“ state)
      • dvě afghánské války
      • Vachán (Wakhan)  vytvořen Brity jako nárazník proti ruským ambicím

      • 

        Váchánský výběžek 

    •         Válka mezi Ekvádorem a Peru (1995)
    • Jazyková a kulturní heterogenita společnosti uvnitř koloniálních hranic častou příčinou občanských válek.

Politický systém

• V Evropě se vytvářel dlouhodobou konfrontací politických institucí a měnící se struktury společnosti.
• Mimo Evropu byl tento vývoj přerušen a nahrazen (násilnou) implantací cizího systému.
• Vývoj po dosažení nezávislosti:
  • systém se udržel tam, kde byla umožněna participace místním elitám (Indie)
  • politická nestabilita, provázející formování nového systému (po zavržení systému koloniálního)
  • pokračující tlak bohatých zemí („šíření demokracie“)

Jazyk

• Koloniální správa se opírala o vnucení cizího jazyka.
• V mnoha zemích zůstal jediným nebo hlavním komunikačním médiem mezi etnickými skupinami.
• Usnadňuje pronikání západní kultury (a s ní spojených hodnot a vzorů).
• Tam, kde se část místních elit cítí invazí západních hodnot ohrožena, vzniká prostředí pro vznik fundamentalismu.

Demografický přechod(a imigrační politika)

• Projevem demografického přechodu je vysoký přirozený přírůstek obyvatel.
  • V Evropě vrcholil demografický přechod v době koloniální expanze (kolonizace).
    • „white settler colonies“
  • V postkoloniálních zemích probíhá demografický přechod v prostředí uzavřených státních hranic.
    • pevnost Evropa
  • selektivní povaha imigrační politiky

  • 

    Demografický přechod

Orientalismus – Edward Said (1978)

• Diskurz kladoucí do kontrastu civilizovanou a rozvinutou Evropu a barbarský, podřízený Orient
• přispívá k utváření podřízených, post-koloniálních kultur a subjektů
• Soubor textů, obrazů a uměleckých děl, jejichž prostřednictvím se v Evropě 19. a 20. stol. vytvářel obraz o Orientu.
• Cílem není poznání života, ale konstrukce mýtů a stereotypů.
• Pomáhal konstruovat identitu obyvatel Occidentu jako kontrastní k „těm druhým“ obyvatelům Orientu.
  • Said: „Bez pochopení diskurzu orientalismu není možné vysvětlit nesmírně systematické úsilí, jímž byla evropská kultura v postosvíceneckém období schopna vést a dokonce vytvářet Orient politicky, sociálně, vojensky, vědecky i imaginativně.“
  • Vytváření podřízené kultury kolonií, i představy Západu o vlastní nadřazenosti.

Symboly koloniální moci

• Upevňování moci prostřednictvím vizuální reprezentace v krajině (zvláště městské).
• Architektura koloniálních metropolí.
• Snaha postkoloniálních elit o vybudování nových hlavních měst.
  • se symboly nové moci
  • Brasília, Dodoma, Abuja, Yamoussoukro, Islámabád, Čandígarh