Stát v geografii

Stát

• existence států považována za něco samozřejmého
  • diskuse o konkrétních politikách nebo politických stranách, ale ne o státu jako instituci
• Co je to stát?
  • Max Weber: „stát je lidské společenství, které má monopol na legitimní užití násilí v daném území“
• Michael Mann: definice státu musí zahrnovat více aspektů:
  • 1.soubor institucí a jejich zaměstnanců
  • 2.určitou míru centralizace politické moci (rozhodnutí vycházejí z centrálního bodu)
  • 3.vymezené hranice, určující teritoriální rozsah státní moci
  • 4.monopol na užití donucovací moci a schopnost prosazovat zákony

Geografické studium státu

• studium variability forem státu
  • např. fungování státních institucí je ovlivněno pozicí státu v systému světového hospodářství (world-economy)
• studium nerovnoměrného působení určitých politik uvnitř státu
  •  explicitně teritoriální i obecné politiky
• chápání povahy státu skrze studium úsilí státu ovládat území
  • teritorialita v materiálním smyslu
    • vymezení fyzických hranic moci
  •  teritorialita v ideologickém smyslu
    • způsob ovládání populace skrze kontrolu území

Politická mapa světa

• nejznámější kartografické zobrazení organizace společnosti
• vytváří dojem stability politického uspořádání
  • možná proto, že do r. 1989 jsme byli zvyklí na stabilitu rozdělení světa
  • ve skutečnosti se stále mění, zobrazuje svět jen v určitém okamžiku
• posiluje představu o „přirozenosti“ rozdělení lidstva do států
  • těžko si představíme svět, který není tvořen státy
  • státy se tváří jako věčné, jako jediný možný způsob, jak může být politika organizována
    • ve skutečnosti státy, jak je známe dnes, se vytvořily v průběhu posledních 400 let

• kulturní homogenita
  • jedna „civilizace“
    • západní křesťanství, pod vedením papeže
• politická roztříštěnost
  • světská moc církve omezená
  • německá Svatá říše římská (Sacrum Romanum Imperium)
  • ale její moc zasahovala jen menší část Evropy
    • i tam byla omezená
    • Evropa: komplexní systém území a vztahů k nim.

Feudální Evropa: úrovně moci

• „evropská“, univerzalizující úroveň
  • domnělé právo papežství a Svaté říše římské
    • korunovace německých císařů papežem
  • nevytvořily politické impérium, ale pomohly udržet specificky evropský prostor se sdílenými hodnotami a kulturou
• silná lokální a regionální moc
  • malé politické jednotky, roztříštěné po celé Evropě
    • rytířské řády
    • samostatná vévodství, makrabství, kurfiřství, marky…
    • svobodná města
    • nezávislé církevní majetky (biskupství..)
  • všechny ve většině záležitostí nezávislé
• řada vazeb, propojujících lokální a „evropskou“ úroveň
  • dědictví feudálních vztahů
• cca 1500 nezávislých politických jednotek v Evropě r. 1500

Scénáře budoucího vývoje

• Jak z tohoto složitého systému mohl vzniknout svět suverénních teritoriálních států?
  • Moc se zkoncentrovala mezi lokální a „evropskou“ (univerzalizující) úrovní. Proč?
  • Charles Tilly: alternativní scénáře vývoje
    • dva lokalistické scénáře:
      • pokračování decentralizované feudální organizace
      • nový decentralizovaný systém svobodných měst (růst moci obchodníků)
    • dva univerzalistické scénáře:
      • křesťanská teokratická federace
      • politicky centralizované impérium
    • 5.mozaika států střední velikosti
      • zdánlivě nejméně pravděpodobná varianta

Stát: vnitřní a vnější záležitosti

• vnitřní politika (domácí)
  • vztah stát občanská společnost
• vnější politika
  • vztah k jiným státům zahraniční politika (stát stát)
• instituce vnitřní politiky se v některých územích vytvářely až o 300 let dříve než vnější

Státy před rokem 1500: „právní státy“

• Vytvořily jen instituce pro vnitřní záležitosti, ne pro vnější
  • „právní státy“
  • existence právních států umožňuje některým moderním státům prokazovat existenci kontinuity do středověku
  • ale před rokem 1500 jen „vnitřní suverenita“
    • systém suverénních států dosud neexistoval
• proč neexistovaly instituce pro vnější vztahy?
  • koncept „zahraničních záležitostí“ neměl smysl
  • války, sňatky – byly záležitostí dynastických rodin, nepotřebovaly pozornost státu
• Francie nejvyspělejší státní aparát
  • ale jen vnitřní záležitosti
  • instituce zabývající se také vnějšími záležitostmi vztahy k jiným státům vytvořeny teprve v 17. století
    • v této době už existoval mezi-státní systém
    • vznikl důvod pro zahraniční politiku

Teritorialita

• „politická strategie k ovládnutí nebo řízení zdrojů a lidí prostřednictvím kontroly území“ (Robert Sack, 1986)
• z latiny, původní význam (v antice): okolí města, které nad ním mělo správu
  • znovu se objevuje pro popis soudní jurisdikce kolem italského středověkého města (tj. stejný význam jako v antice)
  • nikdy nepoužito pro Římskou říši ani středověkým křesťanstvím, ty se považovaly za univerzalizující, neohraničené
• teritorialita vyjadřuje rozdělení politické moci
• moderní chápání: území náležející vládci státu
  • ne území omezené jurisdikce města
  • v tomto smyslu se poprvé objevuje v r. 1494

Suverenita

• „výlučné právo vykonávat nejvyšší politickou moc nad skupinou lidí nebo územím“
  • vyjadřuje absolutní vládu nad komunitou
  • držitel moci musí svou autoritu odvozovat od vzájemně uznaného zdroje legitimity (ten je historicky proměnlivý)
    • vládce = suverén, sovereign
  • Římská říše: suverénní vláda císaře nad obyvateli
• osobní politická vláda nad komunitou, bez explicitního spojení s územím
• stejný význam ve středověké Evropě (monarcha = sovereign)
• vztah pána a poddaného vztahem ochrany a služby
  • nebyl teritoriálně vázán

Suverenita a teritorialita

• Ke spojení teritoriality a suverenity dochází teprve po r. 1500
  • právní základ moderního systému států
  • vytváření tohoto systému završeno Vestfálským mírem

Vestfálský mír (1648)

• rozdělení Evropy po třicetileté válce
• jednání v Münsteru (katolická strana) a Osnabrücku (protestanti)
• nejstarší dohoda, definující moderní mezinárodní právo
• základem princip teritoriální suverenity
  • základní rys moderního státu: každý stát je suverénní na svém území
• výsledné rozdělení Evropy:
  • mozaika suverénních států
  • cca 300 suverénních politických jednotek států
  • první „politická mapa“ světa

Teritoriální suverenita: bezpečnost a příležitost

• vznik suverénních států (po r. 1648) byl přímým důsledkem sporů vyplývajících z náboženských válek
• hlavní otázka doby: jak zajistit bezpečnost a stabilitu
  • teritoriální stát vznikl jako řešení problému bezpečnosti
• technologické vysvětlení:
  • střelný prach způsobil revoluci ve vedení válek: městské hradby zastaralé
  • obranná linie kolem města nahrazena teritoriálním státem s pevnými hranicemi
  • nový způsob vedení války vyžadoval pevně vymezená území, ne feudální vztahy osobní závislosti a nadřazenosti
• Tilly: bezpečnost vytvořila stabilitu, ve které zdroje území mohly být lépe využity
  • teritoriální stát v Evropě spojen s absolutní monarchií
  • centralizovaná správa, výběr daní, velké armády
• Jean Gottmann: dvě základní funkce moderního státu:
  • bezpečnost
  • příležitost (opportunity), tj. ekonomická funkce státu
• dvě skupiny hospodářských zájmů:
  • (velko)statkáři, vlastníci pozemků (landed interests)
  • obchodníci (merchants)
• konflikt mezi nimi je spojen se vznikem moderního státu
  • zemědělská aristokracie se vzdala svých výsad výměnou za podporu panovníka proti „nové“ moci obchodníků z měst
    • tam, kde tato koalice vydržela, docházelo postupně k periferalizaci (hospodářskému zaostávání)
      • východní Evropa
  • v západní Evropě většinou koalice s obchodními zájmy
    • vysvětlení: bezpečnost v konkurenčním systému států vyžaduje  víc než jen uznání suverenity: vyžaduje hospodářský růst
  • řešení: merkantilismus

Merkantilistický stát

• vznik merkantilismu transfer obchodních politik města na teritoriální stát
• teritoriální omezení obchodu (cla)
  • staly se významným nástrojem vytváření státu
• moc státu do značné míry závisela na úspěchu jeho merkantilistické politiky
  • úspěšná merkantilistická politika:
    • Anglie
    • Francie za Colberta (po r. 1661)
• Shrnutí: bezpečnost + stabilita – obojí vyžadovalo teritoriální stát

Suverenita a teritorialita

• Teritorialita silný mocenský nástroj
  • definuje členství způsobem, který nemusí korespondovat s identitou
• Teritoriální suverenita – výlučný rys moderní politiky
  • vlastnost moderních států
  • chyběla papežům i králům ve středověku
• držitel moci musí svou autoritu (moc) odvozovat od vzájemně uznaného zdroje legitimity

Teritoriální suverenita a mezistátní systém

• Území
  • základní předpoklad pro vstup do mezinárodní politiky
• Suverenita
  • poskytuje legitimitu
  • suverenita je základním pravidlem mezinárodních vztahů: identifikuje územní jednotky, které jsou oprávněné účastnit se hry
  • ne všechna území jsou suverénními státy
  • Suverenita není záležitostí jednoho státu
    • je to mezistátní uspořádání
    • může existovat jen pro státy, které vzájemně uznávají legitimitu své existence
      • v rámci norem mezistátního systému

Konsolidace státu

• postupné opuštění středověkého systému a vytvoření suverénních teritoriálních států
• Charles Tilly: proces konsolidace
• Anthony Giddens: klíčový význam dohled nad společností (surveillance)
  • sběr informací
  • jejich zaznamenávání státními úřady
  • jejich využívání s cílem vládnout obyvatelstvu
• Miles Ogborn: pro anglický stát byl klíčový výběr daní, zejména daně z piva
  • stát potřeboval přesně vědět, kolik piva se uvařilo
  • „mapování“ procesu výroby a prodeje piva státem
  • standardizace rozměrů sudů
  • to umožnilo efektivitu výběru daně a současně legitimizovalo daně před občany

Infrastrukturní moc

• státy vyžadují informace o obyvatelstvu, zdrojích a území
  • ve snaze dosáhnout vyšší stupeň kontroly
• dohled nad občany je projevem infrastrukturní moci
• moc státu ovlivňovat život lidí rutinním způsobem
• Giddens: dobrým indikátorem konsolidace státní moci je vznik oficiální statistiky

• 

  Berní rula

Governmentalita

• racionalita obsažená ve vládnutí
  • M. Foucault: systém myšlení o povaze praktických aspektů vládnutí
    • kdo může vládnout, co vláda zahrnuje
    • jak vláda činí společnost ovladatelnou
      • popis a problematizování společnosti
      • techniky a mechanismy jak reagovat na situace
  • technologie vládnutí
    • sčítání, průzkumy, mapy, právní řád
    • zabezpečující aparát (zdravotnictví, školství, sociální služby…)
  • Foucault: pro konsolidaci státní moci bylo významné vytváření určitých „vědomostí“ o společnosti
    • jaké chování je akceptovatelné a jaké ne
      • vymezení „hranic“
      • šílenství zdravý rozum
      • morální – nemorální
  • teprve zavedením těchto rozlišení („vědomostí“) mohl stát
    • klasifikovat obyvatelstvo
    • regulovat jeho chování
      • např. budováním věznic, blázinců, chudobinců…

Vytváření „čitelné“ společnosti

• James Scott: státy usilovaly o to, aby společnost, kterou ovládaly, byla „čitelná“
  • snáze pochopitelná pro státní instituce („legible“)
  • standardizace metod měření
    • dříve různé jednotky: barely, pinty, kvarty…
    • příklad: zavedení metru
      • Francouzská Akademie věd 1791
    • příklad: „vědecké“ lesnictví
      • nejdříve v Prusku 19. stol.
      • racionální metody lesnictví: lesy snáze měřitelné a manipulovatelné
      • pravidelné uspořádání lesa
      • zavedení racionality na přírodní systém

Konsolidace státu a války

• Co bylo příčinou konsolidace státní moci?
  • Michael Mann: vedení válek
  • potřeba vést válku byla hlavním důvodem pro „racionalizaci“ výběru daní
  • daňové zatížení se zvyšovalo za válek,
    • ale zůstalo vysoké i po nich: nutnost splácet dluh
  • Ogborn: úspěšný výběr daní anglickým státem umožnil vytváření kolonií
    • propojení domácí/vnitřní a zahraniční/vnější politiky

Důsledky konsolidace státu

• Výběr daní pro vedení válek měl dva protikladné důsledky:
  • 1. odpor obyvatel proti zdanění vedl ke zvýšenému dohledu nad společností
    • vznik více represivního režimu
    • policie, pořádkové síly
  • 2. potřeba vlády získat souhlas od vlivných skupin občanů vedla k tomu, že jim musela přiznat určité pravomoci
    • vznik reprezentativního, demokratického režimu
    • Tilly: anglický parlament nevznikl z vůle krále
  • →Vliv války na domácí politiku
    • může mít důsledky represivní i emancipační

Utváření teritoriality států

• teritorialita: strategie ovládání obyvatel
  • státy ovládají území, ne přímo společnost
• Tilly: proč vznikly státy střední velikosti?
  • kombinace ekonomické a vojenské moci
  • města: efektivní ekonomická produkce
    • ale ekonomická moc měšťanů způsobuje, že je obtížné nutit je do armády
  • impéria: velká donucovací moc
    • ale ekonomicky slabá
  • úspěšné státy jsou střední velikosti
    • rovnováha mezi mocí kapitálu a vojska
    • státy byly úspěšnější v soupeření s jinými, když měly určitou velikost

Teritorialita: vnější a vnitřní

• vnější: externí aktivity států
  • do jaké míry se stát řídí mezinárodními pravidly a závazky
  • diplomacie, války
• vnitřní
  • do jaké míry je stát schopen efektivně uplatnit kontrolu nad celým svým územím
  • státní instituce, bezpečnostní aparát
• vývoj v čase
  • vnější teritorialita: výrazné fluktuace
    • stabilní období x anarchická období
  • vnitřní teritorialita: postupný nárůst infrastrukturní moci

Teritorialita a vnitřní struktura státu

• Vytváření teritoriální racionality uvnitř státu: zdroj konfliktu. Možnosti řešení:
• 1. centralizace: normy centra uplatněny na periferii
  • socialistické státy SSSR…
  • snaha o vytváření homogenního prostoru
    • i sociálně, kulturně
• 2. vyjednávání mezi centrem a periferií
  •  např. Zákon o policii v UK 1856
• 3. federalismus: některým regionům přiděleny určité pravomoci
  • oslabená forma teritoriality
  • některé pravomoci vytvářejí homogenní prostor, jiné mozaiku

Teritorialita a globalizace

• Globalizace: stát prochází zásadními organizačními změnami
  • autonomie států oslabována
• Giddens: moderní stát je „kontejner moci“
  • kontejner je dnes děravý a prosakující
• Ale byla někdy teritorialita neproblematická?
  • spíše cíl, o který státy usilovaly, ale úplné homogenity státní moci v území se dosáhnout  nepodařilo
• Příklad 1- Francie: úsilí státu vytvořit z občanů jednu komunitu francouzský národ
  • to se podařilo, ale ne úplně
  • i dnes někde zachován vlastní jazyk, nářečí, zvyky

Pašeráctví a teritorialita

• Pašeráctví závisí na státní teritorialitě
• 1. pomáhá posilovat význam hranic
• 2. současně ukazuje, jak hranice můžou být propustné
  • Hranice Ghana – Togo
    • Britové: kontrola exportu z Ghany
      • vybudování celnic, zavedení pokut za pašování
      • ale výběr cla a pokut nebyl přísný
      • pašerákům ponechán prostor (pro posílení sociální stability regionu) – omezená teritorialita
    • Nezávislost 1957: zpřísnění kontroly
      • trest smrti za pašování zlata, dřeva…
      • ale pašování narůstalo, korupce celníků
      • stát nebyl schopen plně kontrolovat pohyb zboží
      • oslabovalo to jeho autoritu
    • Revoluce 1982: uvolnění kontroly, pašování tolerováno
      • stát (celníci) a pašeráci: vzájemně se posilují